Jan Jaroch
16. července 2023 • 10:20

Vy jste mě natřeli aneb Za kulisami triumfu: Může udělat něco jako Šafi...

Autor: Jan Jaroch, inf
Vstoupit do diskuse
1
Video se připravuje ...
TOP VIDEA
Priske: Jsme nejlepší. Kuchta je v ráži, měl by jet na EURO
SESTŘIH: Česko - Velká Británie 4:1. Při Nečasově debutu se dvakrát trefil Sedlák
VŠECHNA VIDEA ZDE

BLOG JANA JAROCHA | Po bitvě je každý generál, ale nelžu. Když jsme přišli s kolegy v úvodní den turnaje do All England Clubu, první, koho potkáme, je Markéta Vondroušová s Janem Hernychem. Šinou si to na Aorangi, kde leží tréninkové kurty. Kývu na Markétu, plácám si s Herňou, asi nejhodnějším tenistou, o kterém jsem kdy psal.



Odpoledne Markéta nastupuje k prvnímu kolu. Hraje na sedmičce, menším dvorci skoro u plotu, s Američankou Peyton Stearnsovou. Není to žádný ohňostroj, klasicky nervózní vstup do grandslamu, jaký má každý. Klábosíme s kolegou a já povídám: Pořád si myslím, že jednou tady může udělat něco jako Šafi, trochu mi jí nejen tou levou rukou připomíná, vzpomínám na Lucii Šafářovou. Ta z prvních sedmi účastí ve Wimbledonu prohrála pětkrát v prvním kole, aby v roce 2014 vystřelila do semifinále. Jednou, možná, snad… Markéta má ještě čas a zatím šla po stejné stezce jako Lucka, čtyři Wimbledony a jeden vyhraný zápas.

Poprvé jsem o ní psal z Roland Garros 2015. Bylo jí patnáct, zrovna se stala juniorskou světovou jedničkou. Jistě, děti v tomhle věku nejsou zrovna výřečné, když mluví s novináři. Ale tohle bylo fakt trápení. Mobil přirostlý k ruce, zájem o interview nula. Trenér vykládá, že první, co na hotelu hledá, je wifi. Jo, tohle je už jiná generace než Berďa, Štěpec, Kvitka a spol. A člověk se cítí starý.

Během času se potkáváme častěji, ale tenhle pocit přetrvává. Vondroušová je obyčejně uzavřená do sebe, není lehké jí porozumět. Ani z jejího marše do finále Roland Garros před čtyřmi lety nejsou extra vzpomínky. V Paříži dost pršelo, byl přetlak v programu, takže Francouzi její semifinále s Johannou Kontaovou degradovali na menší kurt v botanické zahradě a lístky prodávali za dvacet eur. Na finále musela hned další den, poprvé na centr. Hrála svého zanďoura a od Ashleigh Bartyové dostala klacek 6:1, 6:3. Vůbec se nedivím, když dnes říká, že si vlastně turnaj neužila.

Které Češky dokázaly získat tenisový grandslam? Čtyřikrát triumfovala Mandlíková, ale…
Video se připravuje ...

Její kotvou byl a je Jiří Hřebec, idol našich maminek, který se ani v důchodovém věku nezměnil. Zábavný společník, co na srdci, to na jazyku. Používá břitký humor a selský rozum v tom nejlepším slova smyslu. Mají spolu úzký vztah. „Podle mě se i kvůli mně třeba někdy přemáhá, když se jí nechce trénovat, ale říká si: Přece to tomu dědkovi neudělám, abych se tady flákala,“ směje se. Potíž je v tom, že ve svém věku už pan Hřebec nechce cestovat. Takže se opakuje systém pokus – omyl s hledáním traveling coache.

Postupně se o Vondroušové dozvídám víc a víc. Třeba že sbírá tenisky, které se jí už skoro nevejdou do bytu. Že její největší fanynkou je máma Jindřiška, bývalá volejbalistka, která si skoro každý zápas dcery protrpí. A leckdo další vám poví, že s Markétou není pro trenéry vůbec snadné vyjít. A že třeba za turnaj řekne dvě věty.

Střih, Wimbledon 2023. Bacha, člověk si najednou uvědomí, že na tiskovky Markéty chodí rád. Jasně, když se daří, je všechno růžové. Taky nás novináře ale sjela. „Vy jste mě pěkně natřeli,“ začne sezení po třetím kole, jelikož se po jejím předchozím mači psalo, jakou měla pifku na kontroverzní Rusku Kuděrmetovovou. Neporozuměli jsme si, že nechce, aby se o tom psalo. Je to jak píchnutí do vosího hnízda, končí debatu, když si vše vyříkáme. Už jako se šampionkou se s ní v sobotu loučíme. Po čtrnácti dnech, co stejně dobré výkony jako na kurtu předváděla taky při interview. Díky za turnaj, podá jí každý z nás novinářů pravici. Najednou si nepřipadám tak starým. Možná Maky zestárla. Teda spíš dospěla…

Vstoupit do diskuse
1
Články odjinud


Články odjinud