Video se připravuje ...
PŘÍMO Z LONDÝNA | Na travnatou terasu u wimbledonského centrkurtu, kde už se slavilo a Češi přijímali gratulace, dorazil Jan Hernych jako jeden z posledních. „Musel jsem si dát snad hodinovou sprchu,“ vysvětloval kouč Markéty Vondroušové. V roli trenéra s ní před čtyřmi lety zažil porážku ve finále Roland Garros, nyní o sobě může říct: Vedl jsem grandslamovou vítězku. A pamatovat si to bude dobře, jelikož ze sázky o tetování se jen tak nevyvleče.
Co vám letělo hlavou ve sprše?
„Všechno možný. Hlavně jsem si chtěl oholit vousy, protože mě hrozně svědily. Chtěl jsem být chvíli sám a užít si to.“
Někdo tu poznamenal, že jste se běžel schovat, abyste se vyhnul tetování, jelikož sázku s Markétou jste prohrál.
„Ta sázka byla jedna úplně nevinná větička před turnajem, z které se teď pro mě stalo téma. Ale už ve Švejkovi se říká, že dluhy z karet se musí platit. A já sázku musím dodržet. Jen musíme prodiskutovat, co to bude, kde to bude, kdy to bude a jak to bude.“
Žádné tetování ještě nemáte, že?
„Ne. Nejsem úplně člověk, který by byl příznivcem kérek. Ale když to takhle dopadlo…“
Čím Markéta porazila Uns Džábirovou?
„Udržela hlavu, jakoby nehrála ani finále.“
Byl největší rozdíl v nastavení hlavy finalistek?
„Myslím, že to bylo evidentní. Maky udržela všechny emoce a soustředila se míč od míče. Na Uns byl veliký tlak. Od začátku to na ní bylo vidět.“
Jaké zlomové utkání finále byste vypíchl?
„I když byla Maky zprvu pořád dole a dotahovala, zůstala klidná a nedala na sobě nic znát. Když Uns zahrála skvěle, Maky jela dál, jakoby se nic nestalo. A to je hrozně těžké. Zvládla to na tisíc procent.“
Co jste Markétě radil před mačem?
„V pátek přiletěl Jirka Hřebec, mluvil jsem s Honzou Kodešem i Martinou Navrátilovou. Všichni mi dávali cenné rady. Taky jsem se ji snažil před zápasem rozptýlit, aby nebyla tak nervózní, protože nervozita před takovým zápasem zákonitě přijde.“
Jakou radu byste vypíchl?
„Aby zůstala v klidu a aby se koukala jenom na přítomnost. To mi říkala Martina (Navrátilová). Je to známá věc, ale když si to člověk uvědomí, může mu to v zápase pomoct.“
Jaké byly emoce po mečbolu?
„Byl jsem hrozně naměkko. Říkal jsem si: To snad není možný! Ona za chvíli zvedne pohár. Ona vyhrála Wimbledon! Furt jsem koukal na Jirku Hřebce a divil si, že to není možné. Napsala tady historii a už ji z ní nikdo nevymaže. A dokázala to takhle perfektním výkonem. Přitom od prvního kola tady měla problémy s kotníkem, měla ho nateklý. Ale neřekla ani slovo, prostě se kousla a dokázala to překonat.“
Jak vážný je problém s kotníkem? Bál jste se, že ji může v zápase o všechno zradit?
„Teď ve finále už jsem se nebál. V zápasech před ním jsem se toho ale bál strašně. Proti Kuděrmetovové nebo Vekičové měla kotník nateklý. Musela tomu přizpůsobit hru, muselo to pro ni být strašně těžké. Musela hrát daleko agresivněji hned od prvního míče, protože se nemohla tolik hýbat.“
Což mohlo být skryté požehnání, protože takhle se na trávě má hrát.
„Jo, byl jsem rád, že to v sobě objevila, protože jí to hodně pomohlo. Na trávě se musí hrát agresivně a ona to v sobě našla.“
S Markétou jste jako trenér obnovil spolupráci teprve začátkem května, předtím ji vedl půl roku Jiří Fencl. I on zaslouží kredit, že?
„Rozhodně. Určitě to není tak, že bych si na tom titulu dělal nějaké zásluhy. Je potřeba zmínit Jirku Fencla. A taky Jirku Hřebce, který s Maky je celou kariéru. Toho bych vyzdvihl úplně nejvýš. V Maky věří úplně nejvíc už od začátku, dává jí morální sílu.“
Markéta trenéry hodně točí, vy sám s ní začínáte druhou kapitolu a Jiří Hřebec tvrdí, že tentokrát vám to bude fungovat, protože jste si vyříkali vše, co se dřív nedařilo. Je to tak?
„Máme docela otevřený vztah. Je to určitě lepší, než když jsme se rozcházeli. Máme to mimo kurt založené na kamarádské bázi, můžeme si říct úplně všechno.“
Klidně se můžete poslat kamsi?
„Myslím, že taky. A ono se to občas i děje, i když spíš v žertu. V tenise je to opravdu těžké, trenér s hráčkou si musí sednout po herní stránce, ale i po té lidské. Musíte mít podobný smysl pro humor, protože spolu strávíte tolik času, že je to téměř druhé manželství.“
Co s Markétou podle vás udělá titul po lidské stránce?
„Doufám, že nic. Věřím, že zůstane taková, jaké je a dál budeme dělat tenis stejně.“
Dozrála, působí jako ženská. Je připravená na to, co přijde?
„Určitě. Největší zlom pro ni bylo asi manželství. Do toho musí jít člověk připravený.“ (smích)
Co ji čeká v budoucnu?
„Já v Maky vždycky věřil. Už když jsem s ní byl poprvé, viděl jsem, jak umí hrát a mohl ji srovnat s ostatními holkami, které grandslamy vyhrávají. Vždycky jsem věřil, že i ona to může dokázat. Šlo o to, aby dozrála a i ona tomu uvěřila. Sama o grandslamu začala i nedávno mluvit, což jsem u ní před tím nezaznamenal. Dozrála. A věřím, že když zůstane zdravá, může ještě nějaký přidat.“
Témata:
sport, tenis, finále, Londýn, French Open, Martina Navrátilová, Markéta Vondroušová, Jan Hernych, trenér, tetování, Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války, Sport na Heureka.cz
Související články
