Nej konec kariéry? Kvitová není z těch, co by miminko vláčely světem
KOMENTÁŘ JANA JAROCHA | Sedíme v pozdní noci na US Open. Petru Kvitovou právě uběhala při night session na Ashově stadionu jen o čtvrt roku mladší Dánka Caroline Wozniacká, dvojnásobná maminka hrající teprve třetí turnaj po comebacku. Česká tenistka působí znaveně, posmrkává, stěžuje si na virózu, které se během posledních týdnů v Americe posedlé klimatizacemi nemůže zbavit. Pokud by existovala antireklama na tenisové štěstí, je to tenhle okamžik.
Člověk se v ten moment neubránil pomyšlení: Má tahle holka něco takového ještě zapotřebí? A vsadil bych se, že podobně to cítila i Petra. Bylo veřejným tajemstvím, že ve třiatřiceti už nějaký čas hledá exit z kurtů. Ten nejelegantnější a nejradostnější, jaký může být.
Dočkala se ho, což v prvních minutách nového roku vyhlásila do světa. V červenci by se měla stát poprvé maminkou. Lépe to dopadnout nemohlo, ze srdce jí i Jirkovi Vaňkovi tohle štěstí přeji. Ale co dál s tenisem?
