Fenclíka měl každý rád. Tenis ztratil skvělého kouče a člověka
VZPOMÍNKA JANA JAROCHA | V tenise jsem nepoznal moc hodnějších lidí než Jirku Fencla, trenéra, srdcaře, dobrou duši sportu, v němž se obyčejně chodí přes mrtvoly. On byl přesným opakem. Férový chlap bez velkého ega, kamarádský a loajální ke svým hráčkám, štvanický patriot, organizátor turnajů. Dlouholetý trenér I. ČLTK a řady předních českých tenistek zemřel v pouhých čtyřiapadesáti letech po těžké nemoci, s níž bojoval od jara 2023.
Po turnajích chodíval s modrou kšiltovkou s logem svého projektu Resultina. Aplikace hlídající výsledky od nejmenších po profíky je už v tenisovém světě kultem, ač je dělaná tak trochu punkově (Jirka hrával i v kapele) s nulovým marketingem a prodávána velmi levně.
„Děláme to pro sebe a je důležité, aby se to líbilo hlavně nám a bavilo nás to používat,“ líčil před pár lety zdatný programátor a nadšenec do čísel, který Resultinu založil se štvanickým parťákem Lukášem Březinou. „Lidé se diví, proč jsme tak levní. Ale my jsme nechtěli vydělat, chtěli jsme to mít hlavně pěkný a udržitelný,“ vyprávěl Jirka ještě před třemi lety na US Open.
Tyhle věty ho vystihují. Byl to ryzí člověk, reprezentoval nezkaženou část tenisu. Ten byl mnohem víc jeho vášní než prací. Držel se v ústraní, nevystavoval se na veřejnosti. Pokud jste si ale chtěli o tenise dobře a zasvěceně popovídat, byl Fenclík tím pravým kumpánem. Coby nesmírně inteligentní člověk s velkým přehledem ale dokázal mluvit v podstatě o všem.
S Lucií Hradeckou strávil velkou část její kariéry a vedle kouče se stal i jejím nejbližším kamarádem. Vedl mimo jiné Michaelu Paštikovou, Ivetu Benešovou, pomáhal sestrám Plíškovým, působil u fedcupového týmu. Naposledy koučoval Markétu Vondroušovou, s níž se rozešel krátce před tím, co vyhrála Wimbledon.
S tenisem sjezdil Jirka celý svět, vždy o něm vyprávěl chytře a s nadšením. I s námi novináři vycházel výborně, na nic si nehrál. Zatáhl mě do fantasy NFL, já ho na oplátku přizval hrát NBA, v naší lize byl manažerem týmu Beroun Dirtballers.
Ačkoliv člověk o jeho nemoci věděl dlouho, stále věřil v to nejlepší. Pak přišla ta nejhorší zpráva. A zasáhla strašně moc lidí, jelikož Jirku měl rád snad úplně každý, kdo ho znal.
