Máme za sebou Australian Open, které mělo zase skvělou atmosféru. Ve světle ničivých požárů mi to trochu připadalo jako turnaj na Titaniku. Loď se potápí a na palubě hraje kapela. I kdyby bylo Melbourne hermeticky uzavřené, tam by se tenis stejně hrál a měl by nádhernou kulisu. Protože tam to mají prostě lidi rádi. Jak místní, tak turisti, co přijedou. Lehko určitě Australanům nebylo, ale stejně udělali skvělý turnaj.

Vrcholem bylo chlapské finále, nesmírně zajímavý zápas. Bylo fajn vidět, že Novak Djokovič se svou strojovou hrou nemůže Dominika Thiema porazit. Vždyť prohrával dlouhé výměny, které jsou jeho doménou. Ale všechna čest, že dokázal změnit taktiku a nakonec přišel na to, co má hrát. Šel na větší riziko a začal diktovat tempo, aby soupeře přetlačil.
Vyzkoušejte iSport Premium. Nyní na 30 dní ZDARMA exkluzivně v mobilní aplikaci iSport. Více ZDE >>
Několik gamů Djokovič obětoval, vyhodil lehké balony, ale začal také postupně získávat převahu, protože hrál údery o dvacet třicet kilometrů rychleji. A zase prokázal, že je nejlepším hráčem historie na big pointy. Na klíčový brejkbol ve třetím setu zahrál servis – volej, to bylo zcela nečekané.
Tohle bylo vůbec první finále grandslamu, které Djokovič zvládnul otočit z 1:2 na sety. Když vede, je skoro nedotknutelný. Jeho dorážení zápasů je neuvěřitelné, v podstatě neudělá chybu. Ale jakmile je pozadu, začne být rozhozený.