Dominance Bayernu je logická. Má i větší hlad než soupeři
Polemika nad tím, jak ubližuje dominance Bayernu Mnichov bundeslize, může být stručná. Protože ubírá atraktivitě celé soutěže a nakonec i bavorský klub na ni může doplatit ve vyřazovací fázi Ligy mistrů. Proto si zkusme položit otázku: je vůbec možné, aby Bayern někdo v Německu v dohledné době ohrozil?
V průběhu loňské sezony měl do pozice největšího naháněče mnichovského giganta našlápnuto Wolfsburg, ovšem ten se momentálně potápí ve vodách průměrnosti, jeho výkonnost šla dolu.
V novém ročníku zase vylétla zpět Borussia Dortmund, ale je vidět, že za Bayernem zatím dál zaostává, což potvrdilo o víkendu vzájemné měření sil, které jednoznačně vyznělo pro tým trenéra Pepa Guardioly (5:1).
Přitom že zdatná konkurence na domácí scéně může být prospěšná i pro samotný Bayern, se projevilo v době, kdy se na vrchol pod Jürgenem Kloppem vydrápal Dortmund.
Klub z Vestfálska vyhrál dvakrát po sobě bundesligu (2010/2011, 2011/2012), což vybičovalo bavorského soka natolik, že v následující sezoně (2012/2013) získal ceněný tripel, tedy že triumfoval v lize, domácím poháru a také v Lize mistrů.
Momentálně tak silného soupeře Bayern doma nemá. A je to logické. Třeba díky ekonomické síle. Například s odchody hráčů se dokáže mnichovský celek daleko lépe vyrovnat než konkurence, případně jim je lépe schopný odolat. Když v létě odešel záložník Bastian Schweinsteiger, koupili si Bavoři adekvátní náhradu v podobě Artura Vidala.
To ostatní jsou na tom hůř. Třeba zmíněný Wolfsburg vstřebává odchod belgického špílmachra Kevina De Bruyneho do Manchesteru City (byť pak hned koupil Juliana Draxlera ze Schalke) a i další kluby jen těžko mohly ustát nálety na hráče z bohaté Premier League.
Proto z ligy třeba odešli Heung-Min Son (Leverkusen – Tottenham), Šindži Okazaki (Mainz – Leicester), Roberto Firmino (Hoffenheim – Liverpool), Abdul Rahman Baba (Augsburg – Chelsea) nebo Joselu (Hannover – Stoke).
Německé kluby mohou sloužit jako vzor pro hospodaření, většina z nich končívá účetní období v plusových číslech, což se pak ale může promítat v oslabování kádru.
Na to třeba narážel nyní už bývalý kouč Borussie Mönchengladbach Lucien Favre, který si trochu postěžoval, že se vždy musí umět vypořádat s tím, že mu vedení prodá nejlepší hráče. V létě to byl útočník Max Kruse, jenž zamířil do Wolfsburgu.
Finanční možnosti jsou jedna věc, další pak hlad a vůbec náročnost v ostatních klubech. Například trenér Schalke André Breitenreiter po nedělní porážce 0:3 doma s Kölnem prohlásil: „Nic mě nerozčiluje, v minulých týdnech jsme toho udělali mnoho dobrého.“
Ano, Schalke se po rozpačitém úvodu obdivuhodně zvedlo, jedna porážka se může stát. Ovšem i tak by jen těžko mohli být lidé v opravdu ambiciózním klubu v klidu po prohře 0:3. I kouč Dortmundu Thomas Tuchel po debaklu na Bayernu obdivoval ctižádost soupeře.
Bayern si tak na zdatného soupeře v bundeslize bude ještě muset chvíli počkat. Cestu za titulem v této sezoně má umetenou.
