Složitý rok pro Trpišovského... Ale Slavia je ještě před vrcholem
Slavia dál rázně panuje českému fotbalovému království. Zcela oprávněně. Vypořádala se s otřesy v kádru, kvapíkovým sledem zápasů i otravnými koronavirovými kleštěmi. A na podzim opět demonstrovala, že je z českých klubů ve svém vývoji suverénně nejdál.
Ve třinácti ligových zápasech ztratila body jen za dvě remízy s nováčky z Pardubic a Brna, inkasovala pouze čtyři góly, zároveň vykázala nejlepší produktivitu ze všech – třicet šest vstřelených branek.
Bilance a tuzemská dominance červenobílých ale nejsou samozřejmostí, rok 2020 byl pro trenéra „sešívaných“ Jindřicha Trpišovského v některých směrech nejtěžší za jeho tříletého působení u týmu.
Základy měl. Mužstvo už dva roky drilovalo a vstřebávalo jeho herní principy a vize, podle toho si i vybíral hráče. V kádru tedy figurovali jen ti, o kterých byl Trpišovský přesvědčen, že zapadají do jeho herního stylu.
Jenže zimní třesk, který charakterizovaly především odchody zkušených lídrů Tomáše Součka, Milana Škody a Josefa Hušbauera, byl velký a zabudovávání perspektivních borců bolelo.
Další rána přišla na konci září, kdy Slavia neuspěla proti Midtjyllandu v boji o Ligu mistrů, na který se moc upínala. Trpišovského armádu ale nesplnění důležitého cíle nesložilo, naopak její hlavní velitel znovu ukázal svou velikost a trenérský cit.
Podzimní čarování Trpišovského spočívalo především v tom, že dokázal vybírat svým svěřencům nové posty, dokázal je přetvarovávat. Tomáše Holeše definitivně ukotvil ve středu zálohy, Lukáše Masopusta stáhl do obrany, z Oscara dělal dle potřeby levého beka či středního záložníka a předvedl i další překvapivé tahy. Z hráčů vytvořil v nadsázce řečeno univerzální vojáky, kteří jsou schopni zastat cokoliv.
Odvaha se Simou
Ukázal kuráž, když vsadil v zápase Evropské lize na absolutně neznámého a neprověřeného senegalského mladíka Abdallaha Simu. Ten se pak proměnil v nejglorifikovanějšího hráče FORTUNA:LIGY a Slavia v něm našla spolehlivého střelce. Takové odvahy by nebyl schopen každý a ne všichni by dovedli se Simou pracovat tak jako Trpišovský.
Do toho se červenobílým nevyhnuly nálety koronaviru. Je obdivuhodné, že se přes všechny změny a potíže dokázala Slavia držet na takové výkonnosti. V podzimních konfrontacích se Spartou (3:0) a Plzní (1:0) svým rivalům předvedla, že je stále o dost nad nimi.
„Sešívaní“ mají pracovitý, běhavý, agresivní a aktivní styl zažitý a Trpišovský do něj umně využívá hráče. Na výkonnostním maximu ale Slavia není.
Před rokem končila podzim ve větší herní pohodě a měla za sebou vyrovnané partie v Lize mistrů proti Barceloně a spol., byť se slabými výsledky. Teď se nevyvarovala v Evropské lize výbuchů v Izraeli proti Beer Ševě nebo v Leverkusenu.
Je to logické, červenobílí jsou nyní zase ve fázi budování, čeká je progres. Měl by se dostavit. Předpoklady pro něj jsou, v týmu se hromadí potenciál a Trpišovský ho umí zdatně rozvíjet.
