Plzeň vzkazuje Spartě a dalším: Chceme s Pivarníkem posílit vůdčí roli
Třeba předbíháme, protože ještě není nic definitivně uzavřené. Ale spíš nepředbíháme, protože se to určitě brzy domluví. Roman Pivarník jako nový trenér Viktorie Plzeň. O moc líp si Západočeši vybrat nemohli, tohle spojení je silný vzkaz, že Viktoria chce dál vládnout českému fotbalu a taky se vrátit mezi evropskou elitu.
Jinak, než vyhodit Karla Krejčího, plzeňské vedení přemýšlet nemohlo. Krejčí v mých očích sice překročil pozici asistenta, na tomhle postu by ho chtěl mít v týmu každý a jeho posun o stupeň výš byl celkem pochopitelný. Ale v téhle roli neuspěl úplně. Byť vyhrál ligu, dá se říct, že se tak stalo z jisté setrvačnosti a určitě taky proto, že největší konkurent Sparta porazila především sama sebe.
Na takové okolnosti se ale mistr spoléhat nemůže. Všechno, co získá, si za každou cenu musí vybojovat vlastním uměním, nebo to po sobě alespoň vyžadovat.
To znamená, když to řekneme narovinu, vykašlat se na zištné pomáhání rozhodčích, vykašlat se na to, jestli Sparta ztratí támhle, nebo támhle, prostě jenom svými schopnostmi potřebuje Viktoria posílit svou mistrovskou roli.
A právě získáním Romana Pivarníka pouští do veřejnosti hlášení, že to tak chce. Jestli na to někdo má sílu, fotbalové znalosti a především lidský charakter, je to tenhle muž.
Takže bod po bodu. Proč na to má Pivarník sílu? Je mu teprve 49 let, na trenéra mladý věk, v němž už ale mohou, a v jeho případě jsou, obsažené zkušenosti.
Fotbalové znalosti? Nezpochybnitelné. Když jsem s ním seděl v jeho už dneska nejspíš bývalé kanceláří v Ďolíčku, vyprávěl mi, jakým způsobem dokázal z Bohemians vyždímat jejich maximum. To, proč najednou „klokani“ neporazili svého soupeře jen silnou vůlí a kouzlem útulného stadionu s fantastickou kulisou, ale že to byl především fotbal, který hlavně na jaře v podání Bohemians kulminoval.
Pivarníkova intenzivní práce se na klubu se silně omezeným rozpočtem začala viditelně projevovat zhruba po roce působení. A necelý rok, a spíš i míň, trvalo, než to ťuklo ty bohatší, že košický rodák by mohl být pro ně to pravé. Vedle Viktorie by totiž po Pivarníkovi nejspíš sáhla při případné ztrátě Karla Jarolíma i Mladá Boleslav...
A lidský charakter? Tady půjde o klíčovou věc. Nejdřív si ideálně nastavit spolupráci s vedením západočeského klubu, potom si začít naklánět i kabinu plnou dobrých hráčů, ale někdy taky neprofesionálně se chovajících.
Určitě to nezačne stylem, že „se mnou přišel zákon“. To zase prrr. Ale postupně týden po týdnu bude Pivarník víc a víc naléhat na absolutní připravenost hráčů. Po fyzické stránce, i po psychické. A stejně jako se to i přes prvotní malé bojůvky povedlo v Bohemians, budou to muset pochopit i Plzeňáci.
Jenom pro příklad. Jestli někdo nabyl přesvědčení, že Radek Šírl skončil s fotbalem dobrovolně, tak to ani náhodou. Fotbalista na české poměry s velmi bohatým a nablýskaným životopisem prostě dostal od Pivarníka padáka. Za životosprávu, pro úplnost. Částečně se sice podřídil víře v dobrý fotbal, který v Bohemce může hrát, ale nedělal pro to sto procent. Pivarník mu velkoryse dal celkem dvě šance, třetí už přijít logicky nemohla...
Z toho pramení ponaučení. Když v takové při vyhraje kouč podpořený osvícením managementem nad hráčem docela velkého jména, mužstvo se podřídí. Když to dopadne opačně, kouč musí okamžitě letět.
Surfovat s Pivarníkem na stejné vlně se týmu může bohatě vyplatit. Když taková souhra na začátku spolupráce nepřijde, skončí Pivarníkova mise ve Štruncových sadech šmahem, protože tak jiskřivé spojení bude buď vášnivě dobré, nebo úplně opačně.
