POLEMIKA | Slavia už se rozhoupala k mnohem nákladnějším investicím, jejichž návratnost může být časem celkem komplikovaná. Dát tedy dohromady něco mezi pěti a deseti miliony korun za 22letého talentovaného stopera, byť se zdravotní vadou, je kapka v kýblu vody.
„Sešívaní“ si v Česku vydupali postavení, které k takovému chování celkem svádí. Pokud do fungujícího týmu budou postupně zapadat mladí hráči s potenciálem výkonnostního růstu, navíc pokud budou finanční vstupy za ně v rozumných relacích, existuje vysoká pravděpodobnost jejich příštího zhodnocení.
Ať už ekonomicky nebo i sportovně, což jde ostatně ruku v ruce.
I Simon Deli měl po velkou část své kariéry v Česku nálepku polovičního penzisty, o jeho vleklých problémech s koleny se vědělo, přesto udělal dobrý posun do belgických Brugg. Michael Ngadeu byl sice přirozeně fit, ovšem táhlo mu na třicet, přesto i on si vyhrál angažmá v Belgii.
Za oba hráče dostala Slavia v létě dohromady kolem 160 milionů korun. A Tijani má podobný profil jako tihle dva. Ne proto, že je Afričan, ale zkrátka svým naturelem budí pozornost, tak to zkrátka je. Jeho věk je navíc devizou, na níž by se dalo do budoucna stavět.
Pořád se taky díky jeho nízkým létům dá pracovat s variantou, že si červenobílí Tijaniho vyspraví a zbaví ho nálepky kazového zboží. I na to je stále čas.
Úřadující mistr se ke všemu během zimní pauzy dostal do drobných nesnází a najednou se další defenzivní hráč v kádru hodí. Pokud se Tijani v tréninku dobře ukáže, má cestu do sestavy trenérů, kteří se Delimu a Ngadeuovi přes počáteční nedůvěru nakonec obdivovali, celkem volnou.
