Na první pohled se to může zdát jako chyba. Špatné rozhodnutí, které Sparta učinila, když dala Patriku Schickovi zelenou pro odchod do Sampdorie Janov. Přišla tím o ohromně talentovaného útočníka, který ve dvaceti letech nasázel osm ligových gólů a existuje reálný předpoklad, že se bude nadále zlepšovat. Letenští ale chybu neudělali. Naopak jednali zcela pragmaticky. A správně.
Vedení Sparty totiž mělo značně omezený manévrovací prostor. S Schickem sice klub má platný kontrakt, ovšem pouze na rok. Příští léto by se mohl progresivní útočník stát volným hráčem a klub by riskoval, že o něj přijde bez jakékoli náhrady. A to by byl zbytečný luxus.
Ve hře bylo i prodloužení vzájemné spolupráce, na to ale zase příliš neslyšel hráč se svým agentem. Schick se totiž netajil tím, že moc stojí o přestup do zahraničí. I to sehrálo značnou roli, Pražané vycítili, že člen reprezentační jednadvacítky příliš netouží oblékat sparťanský dres. A pouštět se do zákopových válek, na sílu zatrhnout přestup a pak hráče posílat do juniorky, kdyby odmítl podepsat novou smlouvu, to už by nepomohlo vůbec nikomu.
Sparta se tak zachovala pragmaticky. Dala hráči zelenou pro odchod do Sampdorie, do pokladny obratem přiteče přes sto milionů korun. To rozhodně není nezanedbatelná částka. Trenér Zdeněk Ščasný navíc nemá o kvalitu v ofenzivě nouzi.
V nové sezoně bude hodně spoléhat na Lukáše Juliše. Ten už je, na rozdíl od Schicka, prověřený těžkými duely v Evropské lize, vstřelil v ní tři góly. Navíc je pro něj čest nastupovat za Spartu, váží si příležitosti. V očích Letenských je charakterově výš, než zmíněný Schick.
Navíc jsou tu Josef Šural , Kehinde Fatai i stárnoucí, ale stále ohromně gólový, David Lafata . Sparta má kde brát. V případě Schicka se zachovala pragmaticky. A ke spokojenosti všech stran.