Byla to hlavní dějová linka jarního počínání Sparty. Opakující se propady výkonnosti ve druhých poločasech a s tím spojené bodové ztráty. V podání Letenských se to ve druhé polovině ligového ročníku stalo železným pravidlem. Přítrž tomuhle trendu udělal až duel s Jabloncem. V něm Sparta zvládla druhou polovinu suverénně. S přehledem, sebevědomě. Přesně tak, jak se to od klubu takového ražení očekává.
V Karviné, doma se Slavií, v Teplicích. Průběh utkání jako přes kopírák. Sparťané udeřili jako první, dostali se do výhody. Po poločasové pauze ale vyklidili pozice, prakticky přestali hrát a ve všech případech nakonec brali pouze remízu. V součtu citelná ztráta šesti bodů.
Jestli byl páteční střet s Jabloncem v něčem jiný, tak právě v průběhu druhého poločasu. „Snad jako jediný jsme ho neprohráli, takže byl určitě nejlepší,“ usmál se s nadsázkou útočník Václav Kadlec.
Zatímco v první polovině utkání měli domácí problémy a Jablonec se dostal do několika vyložených šancí, po změně stran už si prakticky neškrtl. Sparta se neobalila pasivitou, jak pro ni bylo v předchozích duelech typické. Naopak nalehla na soupeře a vnutila mu svůj způsob hry.
Trenér Hapal na poločasové vedení 1:0 zareagoval překopáním rozestavení z 4-1-4-1 na 4-4-2, na hrot se k Josefu Šuralovi posunul právě Kadlec.
Výsledek se začal okamžitě dostavovat. Letenští tlačili na stopery Jablonce a nedopřáli jim prostor pro klidnou rozehrávku. Ve středu pole navíc sbírali první balony, čímž získávali pevnou kontrolu nad utkáním.
Vstřelený druhý gól byl logickým vyústěním toho, co se na trávníku v Generali Areně odehrávalo. Ustrašenost byla ta tam. Sparta najednou působila jistě, sebevědomě. Jako velký tým, který věří ve své schopnosti a jde si za tříbrankovým cílem.
Místo sžíravého strachu o výsledek se tak rudí mohli fotbalem i ve druhých 45 minut konečně pobavit. A s nimi i diváci v ochozech.
