Před turnajem jsem šel s kůží na trh a postavil se za tezi, že tým trenéra Garetha Southgatea celý turnaj vyhraje. To se už nestane. A nutno zcela upřímně říct, že po zásluze. Na Chorvaty v semifinále Ostrované zkrátka neměli. Nebyli lepší týmem, nechali se přehrát a neukázali dostatek kvality, která by je opravňovala k účasti v přímé konfrontaci o trofej. To je zkrátka fakt, nemá smysl říkat něco jiného.
Na druhou stranu z konce Angličanů (ještě je čeká zítra duel o bronz) nezůstává pachuť, jako tomu bylo na předchozích neúspěších na velkých akcích. Tohle mužstvo totiž mělo tvář. Mělo charakter. A byť bylo před startem turnaje většině fanoušků i odborníků pro smích, svým vystoupením dokázalo řadu z nich dostat na svou stranu.
V Rusku jsem strávil téměř celou vyřazovací část mistrovství. Měl jsem možnost zblízka nahlédnout do táborů Brazílie, Anglie, Belgie, Švédska a dalších. Zcela upřímně říkám, že na mě
