Zpráva, která včera ráno rozburácela český fotbal, vlastně ani tolik nepřekvapila. Zdeněk Ščasný byl odvolán z pozice trenéra Sparty. S ohledem na zoufalé výkony mužstva v předchozích utkáních na Slavii a s Karvinou se ten krok dal očekávat. A můžeme ho prohlásit za pochopitelný.
Byť Letenští hlavně v úvodu jara zaznamenali výsledkový progres, k hernímu ideálu měli až na duel s Plzní daleko. V posledních týdnech se pak začali propadat do bažiny, ve které uvízli už na podzim. Působili bezradně, výkonnostně slabě, psychicky úplně rozloženě. A Ščasný si s tím viditelně nevěděl rady.
Pod zvyšujícím se tlakem nevolil správná rozhodnutí, především opakovaná sázka na Ondřeje Zahustela či Martina Frýdka budila velké rozpaky. Za necelých devět měsíců, kdy byl zkušený kouč v roli šéfa prvního týmu, Sparta nenašla svou charakteristickou tvář. Prvek, se kterým bychom si ji mohli spojit. Právě to možná ve výsledku bylo tím hlavním impulsem pro nejužší vedení klubu, proč se rozhodlo důrazně zakročit ještě v rozjeté soutěži.
Na druhou stranu by bylo iluzorní si myslet, že všechny problémy Sparty s výměnou hlavního trenéra zmizí. Nezmizí. Celá řada jich přetrvá. Ostatně, stačí letmý pohled do minulosti. Ani předchozí trenéři Pražanů Pavel Hapal a Andrea Stramaccioni nedokázali mužstvu vtisknout osobitý styl.

Proto je dobré při téhle příležitosti připomenout větu, kterou prohodil sportovní ředitel Tomáš Rosický po své inauguraci. „Měli bychom se zamyslet nad tím, jestli je problém primárně v osobě trenéra,“ prohlásil někdejší vynikající záložník. Sparta by tahle slova měla mít na paměti. Možná víc než kdykoli předtím.
Změna v trenérském křesle byla zřejmě nevyhnutelná, je to ovšem pouze první a dílčí krok k tomu, aby se klub stočil na cestu, která opravdu a prokazatelně vede vzhůru. Na prvním místě je dodržení směru a koncepce, se kterou v zimě přišel právě Rosický. Jestliže na něj Sparta vsadila, její důvěra nesmí po několika měsících opadnout. To by bylo principiálně špatně, další otočení kormidla, pokud jde o koncepci, by mohlo klub uvrhnout do úplného chaosu.
Vinu pochopitelně v žádném případě nelze smýt ani z hráčů jako takových. Kádr Sparty je syrový, na některých postech jména neadekvátní ambicím klubu. Letní přestávka by měla posloužit k identifikaci fotbalistů, kteří na působení na Letné zkrátka výkonnostně nemají.
S takovými, a že jich není zrovna málo, se Sparta musí bez sentimentu rozloučit a kádr posílit. Ovšem uvážlivě, promyšleně a koncepčně. Navzdory současnému stavu je Rosický tím mužem, který těmto výzvám dokáže čelit.

