Aplaus za výkony, ale proč schováváte Šilhavého a odmítáte pozitivní vlnu?
Národní tým má za sebou první akci v době koronavirové. Po sportovní stránce je na místě aplaus. Způsob, jakým družina Jaroslava Šilhavého vypráskala Slovensko na jeho půdě, byl impozantní. Druhý duel sice výsledkově neklapl, s ohledem na naprosto extrémní okolnosti ovšem tým složený z hráčů třetího či čtvrtého sledu rozhodně nezklamal. Naopak se uvedl velice sympaticky.
Pokud však vezmeme v úvahu organizačně-bezpečnostní zvládnutí srazu, už to na žádné hezké vysvědčení není. Nemá smysl chodit zpátky v čase a rýpat se v utrpěných ranách. Příběh o nakaženém masérovi, který byl připuštěn k hráčům, aniž by měl čerstvý test na COVID-19, zná celá republika.
Důležité nyní je, aby se vedení FAČR poučilo. A během další reprezentační akce nenastaly problémy podobného rázu. Na národní tým totiž čeká venkovní triptych, navíc se zdlouhavými přelety. Čili organizačně úplně jiný level, než byly nedávné mače v Bratislavě a Olomouci.
Vůbec nejlepším krokem by bylo, kdyby se asociace inspirovala přímo u klubů. Jasně, obecně platí, že reprezentace je vlajkovou lodí českého fotbalu. Pokud jde ale o proplouvání v rozbouřených pandemických vodách, jsou kluby ve spolupráci s Ligovou fotbalovou asociací o pořádný kus dál. Logicky, s nástrahami koronaviru se perou od poloviny března, tedy od samotného začátku.
Sice měly od ministerstva zdravotnictví či hygieny přehršel různých pokynů, na spoustu věcí si ale postupem času musely přijít samy. Třeba i na to, že řídit se pouze pravidly příslušných autorit nemusí stačit. Že je třeba dělat pro bezpečnost hráčů a udržení fotbalu v chodu mnohem víc.
Je fajn, že FAČR jede po kolejích, které určila UEFA. Pokud by ale najela i na ty klubové, významně by se jí ulevilo. Nemusí to nutně znamenat, že budou všichni reprezentanti vždy v bezpečí, to pochopitelně v téhle šílené době stoprocentně zajistit nejde. Minimálně to však může posloužit jako silný obranný mechanismus proti případné zlobě klubů. Není silnějšího argumentu než fakt, že národní tým postupuje podle naprosto stejných pravidel jako právě české celky.
Navzdory tomu všemu ovšem národní tým končil první podzimní akci v dobrém rozpoložení. I přes porážku 1:2 se Skotskem. Narychlo složený tým na Andrově stadionu zaujal, získal si sympatie fanoušků. O to víc zarážející je ovšem přístup tiskového oddělení fotbalové asociace. Žádost o rozhovor s trenérem Šilhavým, jenž duel sledoval pouze z karantény, totiž okamžitě smetlo ze stolu.
Proč? Proč by se kouč nemohl s fanoušky podělit o svůj pohled na vysoce nezvyklý duel? Už hodiny před pondělním zápasem sociální sítě zaplavilo moře vzkazů, které měly kolikrát podobnou konotaci: normálně by nás zápas nároďáku tolik nezajímal, téhle partě ale držíme palce. Lidi by určitě zajímalo, co Šilhavý na nově povstalé bojovníky říká. Kdo ho zaujal, kdo překvapil, komu by chtěl dát šanci příště...
Je těžko pochopitelné, že národní tým nenaskočil na tuhle pozitivní vlnu, která přelila předchozí problémy. Obzvlášť v situaci, kdy se reprezentace o zájem fanoušků musí tvrdě prát.
Škoda promarněné příležitosti.
