Sázka na účelnost přinesla Spartě jackpot, titul už nemůže pustit. Ale...
Matematika je jednoduchá. Do konce nadstavby zbývají tři kola, ve hře je devět bodů. Sparta má na Slavii náskok pěti bodů, díky výhodě první příčky po základní části vlastně šest. Ne, vysněný titul si už Letenští nemohou nechat vyrvat z rukou. Sahají po něm i díky nezvykle defenzivní strategii, kterou pro derby zvolili. Sázku na účelnost lze v tomhle konkrétním případě pochopit, ale pozor: nesmí se stát standardem.
Bylo to hlavní téma v týdnu před finálním soubojem „S“ v sezoně. Jak Brian Priske zareaguje na předchozí nezdary v konfrontacích s úhlavním rivalem? Překope rozestavení? Rozstřelí stabilní základní jedenáctku? Nebo snad přijde s něčím úplně jiným?
Dánský trenér přišel. Výchozí rozestavení ponechal, do sestavy už sáhl více. Největší změnou byl ale samotný způsob, jakým Sparta k derby přistoupila.
Totálně totiž vsadila na účelnost. Od úvodního hvizdu zalezla dolů a prakticky po celý duel spoléhala takřka výhradně na defenzivu. Držení míče na úrovni 17 procent ostatně hovoří za všechno…
Ne, tohle rozhodně není způsob, jakým by se měl největší klub v zemi, jenž se chce výrazně profilovat v evropských pohárech, prezentovat. V téhle konkrétní situaci lze ale tenhle extrém akceptovat.
Slavia totiž šla do utkání v roli favorita. V její prospěch hrála aktuální forma i zvládnutá předešlá derby. Priske si dopředu vyhodnotil, že v otevřené partii bude mít jeho tým jen těžko šanci na úspěšný výsledek.
Proto v zápase, kdy se lámaly dostihy o titul, zvolil čistě pragmatický přístup. Pasivní, opatrný, pro někoho možná bázlivý. Ovšem i vinou kardinálního selhání Igoha Ogbua v nastaveném čase nakonec i účelný. Tříbodový, tedy de facto i titulový.
Samozřejmě, Sparta by měla být nastavená úplně jinak. V jakémkoli jiném duelu v rámci FORTUNA:LIGY by takový přístup byl těžce nepřijatelný. Tím spíš v domácím prostředí. Mančaft s takovým rozpočtem a možnostmi by měl na hřišti předvádět něco úplně jiného.
S ohledem na předzápasové rozdání karet ale Priskemu těžko něco vyčítat. Udělal to, co v jeho očích bylo nejlepší pro vyznění celé sezony. Logicky hleděl dál než za tohle jedno utkání. I remíza by totiž Spartě do značné míry vyhovovala.
V některých pasážích hry možná až nedůstojné (ovšem stále účelné) představení by nicméně nemělo překrýt to, co se rudým během jara povedlo. Vstupovali do něj s mankem pěti bodů na rivala z Eden, nyní jsou o stejnou porci před ním. Tedy deset bodů plus.
Po velkou část druhé poloviny sezony navíc Letenští předváděli svižný a velmi zajímavý fotbal, který fanoušky bavil. Závěr ročníku už dojíždějí na hraně, i to je vehnalo do hluboké obranné ulity.
Pro jednou to lze akceptovat. Trendem se to ovšem stát nesmí.
| # | Tým | Z | Skóre | B |
|---|---|---|---|---|
| 1 |  | 35 | 76:33 | 78 |
| 2 |  | 35 | 98:31 | 78 |
| 3 |  | 35 | 60:38 | 61 |
| 4 |  | 35 | 56:58 | 52 |
| 5 |  | 35 | 40:46 | 50 |
| 6 |  | 35 | 53:47 | 48 |
