Jiný Čech Černý, nositel umění. Repre ho potřebuje, i když má mouchy
KOMENTÁŘ JIŘÍHO FEJGLA | Jeho příběh je interesantní, o tom žádná. Story kluka z Příbrami, generačního talentu, který to dotáhl až do slovutného Ajaxu Amsterdam a národního mužstva. Václav Černý, šikula toho času působící v Twente Enschede, ostatně upoutal i během nedávného srazu fotbalové reprezentace.
Nedostal úplně obří prostor, ze čtyř utkání odehrál minutově jedno. Naskočil dvakrát se Španěly: v Praze při remíze 2:2 na půl hodiny, v Málaze byl v základní sestavě, absolvoval šedesát minut, ani on však nezabránil prohře 0:2.
V obou duelech byl vidět. Především druhé, to delší vystoupení bylo symbolické. Ukázalo jeho přednosti, bohužel však i nedostatky.
Začněme nepříjemnější stránkou.
Černého opakovaně sepsul spoluhráč Vladimír Coufal. Jeden z lídrů mužstva byl přitom vlastně nejbližším Černého kumpánem. Opora West Hamu United nastoupila v záloze na pravé straně, Černý před ní na křídle.
Coufal se na Černého obořil třikrát, při těchhle výstupech ho od lavičky doplnil také kouč Jaroslav Šilhavý. Poprvé šlo o to, že Černý nereagoval na narážečku. Akce se udála pár metrů od španělského vápna, byla škoda, že ji (ne)pohybem pokazil. Tak blízko šance se Češi často nedostávali.
Další dva nedorazy byly stejné. Coufal se dostal pod tlak presujících Španělů,
