Ligový FÍKend: V Sigmě kvete láska. Když umíš jen španělsky, nefauluj!

Platí za tahouny svých mančaftů. Ale také za mírně problémové chlapce. K ostrému zákroku rozhodně nejdou daleko, což potvrdili také v posledním kole. Jablonecký stoper Haiderson Hurtado nedohrál duel s Hradcem Králové, sparťan Angelo Preciado derby se Slavií. Oba byli vyloučeni - a vlastně zbytečně.

Navíc je nepojí jen aktuální prohřešek, ale i další záležitosti. Pocházejí z jižní Ameriky, první je Kolumbijec, druhý Ekvádorec. S jazyky si rozhodně hlavu nelámou. „Je to s ním složitější, protože umí vlastně jen španělsky. Těžko se dorozumíváme. Jde do všeho po hlavě, ale už jsem mu to říkal v poločase, ať na toho Vašulína tolik neleze,“ láteřil jablonecký trenér Radoslav Látal.

Brian Priske mohl mluvit podobně…

Té penaltě se divili i borci, jimž přinesla uklidnění a nakonec výhru. Slovácko „dostalo“ pokutový kop v Karviné po zvláštní ruce. Čím byla bizarní? Marek Havlík kopl přímý kop, míč odrazila do pole zeď. Nikdo nereagoval, hrálo se dál - až zasáhl VAR, po jehož intervenci nařídil Marek Radina penaltu.

Pro domácí to bylo zpropadené, jenže to tak nějak zapadá do jejich vstupu do jara. V pěti zápasech zapsali bod, dostali čtrnáct gólů. Sesunuli se na poslední místo. „Už nevím, co je ruka... Na pos*aného i hajzl spadne, zase nám VAR pomohl fantasticky,“ čílil se kouč Juraj Jarábek.

Ve fotbale už to tak bývá - tým se sice prezentuje poměrně sympaticky, je mu to však k ničemu. Vsadí Jarábek na jiný přístup?

Ne, v Olomouci není aktuálně sluníčková atmosféra. Fanoušci i dál skandují Minář, ven! Jak dobře bylo za covidu, že pane řediteli? Bývalého kouče Václava Jílka zase vyzvali, aby si koupil - no - dvě menší části těla, které by mu pomohly být průraznější, rozhodnější, odolnější.

Přesto je tu jedna pozitivní novinka. Ano, maličko se to čekalo, Jiří Saňák, nový (zatím tedy jen dočasný) kouč vlétl do první linie jako velká voda. Kdo ho zná, není překvapen, Saňák rozhodně nebyl za Jílka asistent přikyvovač či stavitel kuželů.

Tenhle chlap, na první pohled, ty už zmíněné „koule“ má.

A také baví. „Vsadil jsem na lásku,“ okomentoval nasazení trochu nečekaného střelce Jana Fortelného. Kouč tak připomněl, že se šikulovi, který se postavil netradičně na křídlo, narodila dcerka. Asistenty Iva Gregovského s Davidem Bernatíkem zase označil za králíčky duracelly, podle slavných baterií. „Jsou najetí,“ usmíval se.

Ne, v Olomouci by už neměla být nuda, jen tak dál.

„Skupina o titul? S tím na mě nechoďte,“ pronesl před pár dny teplický trenér Zdenko Frťala. Tak to má smůlu.

Modrožlutí se dál valí ligou, už jsou sedmí, jen bod za šestou Mladou Boleslaví. Najednou je boj v nejelitnější společnosti velmi reálný žádná utopie. Notabene, když mají Severočeši třetí nejlepší obranu v soutěži za Spartou a Slavií.

Na jaře zabukovali tři výhry a dvě remízy, málokdo si vzpomene, že v létě byli pasováni na boj o záchranu. Navíc by byli dobří i v jiném sportu.

Kdysi se říkalo o Blšanech, že jsou basketbalisté, nyní se přezdívka přesunula o pár kilometrů vedle. Už jen čtyřka v obraně je impozantní. „Jsem v ní nejmenší,“ usmál se v Lize naruby Štěpán Chaloupek, čahoun měřící 189 centimetrů. Ale je to tak: Jan Knapík 192, Ondřej Kričfaluši 194, Nemanja Mičevič 190.

Tenhle tým musí mít VYSOKÉ cíle.