Představte si, že vám v kanceláři odmontují žaluzie. Pak seberou všechny propisky, kopírku vymění za skartovačku a na závěr odpojí internet. A teď nám, prosím pěkně, zaúčtuj poslední tři měsíce. Tak nějak si mohou připadat v posledních letech hokejoví brankáři. Nejnovější úprava pravidel gólmanům téměř znemožňuje zalehnout puk mimo brankoviště. Hurá, bude padat víc gólů!
Pro pořádek: změny v regulích pro období 2018 až 2022 pocházejí z dílny IIHF. Tedy žádný zlý Řezníček, žádní pitomci na svazu. A pravdou je, že řada úprav má své opodstatnění. Zavedení trenérské výzvy, vyloučení za pozdní dohrání soupeře či zpřísnění trestu za vražení na hrazení.
Pak jsou ale věci, nad kterými jen překvapeně zvednete obočí. Podle nových pravidel dostane hráč po neuposlechnutí varování menší trest za to, že nemá ochrannou výstroj zcela pod oblečením nebo nemá dres zcela přes kalhoty. V přípravném duelu mezi Kometou a Znojmem za tento módní prohřešek vyloučili tři hráče.
Novinka se vztahuje také na gólmany, kteří si budou muset po každém zákroku kontrolovat, jestli jim kousek dresu nezapadl za kalhoty. „Je to jen další omezení,“ kroutí hlavou gólman Karel Vejmelka. „Než aby se člověk soustředil, co udělá při hře, tak se bude dívat furt na sebe, jestli nemá někde zastrčený dres.“
Do toho přichází další perla: brankář nově nesmí zakrýt puk mimo brankoviště, pokud nemůže puk bezpečně zahrát a je atakován protihráčem. Také za tohle rozhodčí v Brně rozdávali dvouminutové tresty, po jednom na obou stranách.
Být to po extraligovém utkání, vyfasují jeho aktéři pořádný flastr. S kritikou nových pravidel nešetřili, ale nakonec budou muset stejně sklopit hlavu a přizpůsobit se.
Pozná drobný nárůst počtu gólů průměrný fanoušek?
Jako už několikrát dříve. Brankářská výstroj se postupně zmenšuje a ne každý zásah pukem do masky znamená přerušení hry. Od nadcházející sezony si navíc musí zvykat na menší brankoviště, kde jsou chráněni a které je nově jediným místem, kde mohou beztrestně a za jakýchkoliv okolností zalehnout puk a přerušit hru.
Podobně biti jsou gólmani v NHL. Od roku 2005 nesmějí hrát s pukem v rohu hřiště, rozměry výstroje jsou ještě striktnější než v Evropě a už hezkých pár let se mluví o zvětšení brankové konstrukce. A opovažte se mít někdo příliš volný dres!
Vše s jediným cílem: aby padalo více gólů. Oblíbené klišé o nich říká, že jsou kořením hokeje, jenže autoři hokejových norem sypou do chutného salátu pořádnou dávku pepře.
„Jak by se vám líbilo, kdyby se vám v práci po sebemenší chybě rozsvítilo za zády červené světlo a patnácti tisíc lidí by na vás začalo ječet?“ popsal brankářské řemeslo legendární Jacques Plante. Postupné omezování gólmanů vede k tomu, že tyto světelné a zvukové kulisy budou čím dál častější.
Pokud se spojí zámořská a evropská pravidla, připomíná to hru Země je láva. Sem nesmíš, tam taky ne, tohle nesmíš, tohle zase můžeš, ale jen když u tebe stojí soupeř jako policajt.
Průměrný počet gólů se v jednotlivých sezonách liší o desetiny, což znamená, že při deseti zápasech uvidíte třeba o dva góly více než před rokem. Upřímně, pozná to průměrný fanoušek? Těžko. Navíc hokej není jen o gólech. Diváci obdivují tvrdé hity, kličky jeden na jednoho a, ano, taky si rádi zanadávají, když někdo křivdí jejich týmu.
Radost z gólu ale pořád vede. Nepadá jich mnoho, hokej má daleko do házené či basketbalu, kdy po každé trefě jen přesunete oči z jedné strany hřiště na druhou. Pokud nemá radost z gólu zevšednět, nesmí se jejich počet uměle navyšovat.
