David Limberský. Klíčový bek Plzně, osobnost, zkrátka pan fotbalista. Pro mnohé také nafrněný, drzý spratek, který občas nedomýšlí, co vypustí z pusy. Fanoušci Sparty mu ze známých důvodů chystají na Letné peklo. Někoho by představa vyprodaného stadionu plného nenávisti semlela už týden před výkopem. „Limba“ ale patří do jiné kategorie. Ostřílenému mazákovi může naopak pomoct. Vyhecované zápasy o všechno jsou přesně to, kde sebevědomý blonďák nejvíc září.
Z Limberského často nepadají jen obvyklé fráze, ale také ostré hlášky, které pak pořádně „zvoní“ v titulcích. Plzeňský obránce na svou výmluvnost nejednou doplatil. Vytvořil si auru hráče s nosem nahoře, který neunesl nabitou slávu.
Nafilmovanou penaltu z podzimní řežby mu sparťané chtějí pořádně spočítat. Limberský si ještě přihřál polívčičku větou o tom, že na Letné nemají brečet, když vyhráli dvacet titulů díky rozhodčím. Když přičteme jeho sparťanskou minulost a výroky o tom, jak klub miluje, čirá nenávist je na světě.
Na Letné ho čeká peklo. Dá se předpokládat, že nějakých osmnáct tisíc hrdel bude naplno ječet pokaždé, když se plzeňský bek dotkne balonu. „Máme něco připraveného a máme herní plán,“ naznačil dokonce kouč Lavička, že tlak na hostující oporu bude chtít Sparta využít.
Limberský naopak sebevědomě hlásí, že se na reakce letenských fandů těší. Logicky – přece nebude tvrdit, že má z nenávistných tribun dopředu stažený zadek.
Já tohle ale „Limbovi“ opravdu věřím. Nejlepší výkony totiž vždy předvádí v momentech, pokud se hraje o hodně a upíná se na něj mimořádná pozornost. Doteď mám před očima loňskou odvetu play off Evropské ligy na Schalke, kde podal pro mě takřka nadlidský výkon.
Vzpomínka na zápas na Schalke
Plzeň tam jela bez kapitána Horvátha, pásku na ruku místo něj navlékl právě Limberský. Na něm bylo, aby dirigoval spoluhráče a řídil tým na hřišti.
Suverénní Limberský táhl oslabený tým, který se nájezdům dravých mužů z Gelsenkinchenu musel od 60. minuty bránit v deseti lidech. Kličkami se zbavoval napadajících útočníků na vlastním vápně, rozjížděl útoky a neustále hecoval spoluhráče.
Bohužel, ani přes enormní snahu to Plzeňským nevyšlo. Po vyřazení v prodloužení se Limberskému po upoceném dresu koulely slzy zklamání. On ale nezklamal, naopak za svůj výkon sklízel obrovské uznání.
Podobné představení od něj očekávám i večer na Letné. Limberský není žádný vyjukaný zelenáč, aby ho rozhodilo chování publika. Jak říká – když jde o všechno, ještě víc se koncentruje a jeho hra jde nahoru.
Svůj part na levém beku zvládne i tentokrát. A sparťanům pískot na hostující osmičku nebude nic platný…
