Stejně jako v předchozích zápasech člověk koukal pomalu s otevřenou pusou, když viděl základní sestavu české fotbalové reprezentace. Trenér Karel Jarolím vložil na zápas s Norskem důvěru do Michaela Krmenčíka a Jaromíra Zmrhala. Zelenáči v sestavě zafungovali a jejich góly vrátily národní tým do boje o postup na světový šampionát v Rusku.
Karel Jarolím je k experimentům a hledání ideální sestavy do velké míry nucený. Český tým přestavuje za pochodu a málokdo mu jeho aktuální roli úplně závidí. Zkušený kouč si ale zatím může mnout ruce. Jména, která do mužstva dosazuje, mu prostor na hřišti bohatě splácí.
Český kouč se proti Norsku nebál postavit od začátku Michaela Krmenčíka. Hráče, který byl ještě v létě nadbytečný v Plzni, se během čtvrt roku vyhoupl až do životního zápasu, kdy jeho první pořádný kontakt s balonem skončil v norské síti. Přitom logika velela spíš postavit Milana Škodu, zkušenějšího hroťáka, navíc ve slávistickém Edenu v roli domácího hráče.
Povedl se mu i kousek s Jaromírem Zmrhalem. Jarolím kvůli slávistickému záložníkovi přesunul Ladislava Krejčího doprava, kde hrál přes nohu. Zmrhal sice v první půli tápal, nicméně těsně po přestávce si skvěle naběhl na milimetrový pas Dočkala a pojistil české vedení. Krejčí na druhé straně zase patřil k nejlepším mužům zápasu a připravil vedoucí branku.
Je jedině dobře, že Jarolím bere v potaz aktuální formu a nebojí se neokoukaných tváři. V dané chvíli klíčový zápas pro vývoj kvalifikační skupiny odehráli hned tři hráči (patří k nim i Lukáš Droppa) s minimálními reprezentačními zkušenostmi. Právě Droppu vytáhl Jarolím až z dalekého Tomsku a už na minulém srazu proti Ázerbájdžánu mu svěřil důležitou roli uprostřed hřiště.
Výhra s Norskem byla pro národní tým strašně důležitá. Slouží i jako signál, že je stále o co hrát, že se vyplatí nově tvořený celek sledovat. A Jarolímovi v trenérské roli popřejme, aby měl při skládání sestavy dál podobně šťastnou ruku…