Krásné špinavé Lužniky. Po SSSR využívá stadion k propagandě i Putin
KOMENTÁŘ JOSEFA KÁNINSKÉHO | Je to krásná část města. Svistot dopravy z nedaleké autostrády sem sice s různou intenzitou doléhá, ale jinak je to park s množstvím sportovišť rozkládající se na ploše půlkruhu. Obvod tvoří řeka Moskva, protilehlý břeh je zarostlý městským lesíkem a výhledy odtud jsou uklidňující.
Je to ale zrádná idyla.
Uprostřed půlkruhu se skví ikonický stadion, do jehož sportovní slávy byla zanesena politická DNA sovětského a dnes ruského režimu. Důkazem budiž i nedávný projev prezidenta Vladimira Putina.
Plán na velkolepý sportovní stánek byl schválen 23. prosince 1954, kdy zemi vládl Nikita Chruščov. Tento první tajemník komunistické strany sice přišel s programem destalinizace, avšak SSSR setrvával v totalitním systému, jehož jednou z charakteristik bylo ohromovat a pyšnit se dosaženými úspěchy, ať to stojí, co to stojí.
Centrální stadion se měl vyrovnat nejlepším ve světě a nomenklatura zde hodlala šířit svou propagandu. Velkokapacitní arény jsou k tomu jako dělané. Patřičně spřízněné publikum vytvoří žádanou „hustou“ atmosféru zesilující slova řečníků. Účastníci se stanou zesilovači a na delší dobu nosiči hlavních tezí.
Záběry ze shromáždění vypadají impozantně, mají sílu. Je tu skvělá infrastruktura, aby organizace běžela hladce, mezi lidmi se mohlo pohybovat dost tajných pozorovatelů a dohlížečů, někde uvnitř tribun se vždy najde místo pro konspirativní setkání těch, co tahají za nitky zinscenovaného děje.
Sovětské impérium v tom vynikalo ve všech fázích svého vývoje. Přestože se na začátku 90. let minulého století rozdrolilo, nástupnické Rusko nikdy neustoupilo od centralistické politiky a jeho vojenský vpád na Ukrajinu přinesl i nejtemnější kapitolu v dějinách Lužnik. Projev prezidenta Putina z 18. března, v němž z pódia uprostřed sportovní plochy oslavil válku jako nezbytnou k obraně Rusů, byl dalším z mnoha takových „živých divadel“.
Citáty z Bible, ódy na chrabré vojáky jen z jedné strany frontové linie, perfektně ladící playlist hudebních vystoupení, vemlouvavý řečník a velkoplošné obrazovky v okolí stadionu, takže celá akce mohla vykázat účast 200 tisíc lidí. A přítomnost známých tváří, jaká dá takové megaakci šmrnc. V tomto případě patřily i sportovcům, vždyť ti na takový stadion patří nejvíce…
Sovětský režim s monumentalitou prostoru Lužnik počítal a dal budování stadionu naprostou prioritu. Výstavba komplexu na 160 hektarech trvala rekordně krátce, pouze 450 dní.
