Česká střelecká bída pokračuje. Už čtyři zápasy po sobě mužstvo nevstřelilo branku. Vlastně se není čemu divit. Počet střel na branku proti Portugalsku? Nula. Na Ukrajině – dvě, stejně jako v Dánsku.
Proti Finsku přišla první střela až ve 37. minutě. Až po změně stran jich naskočilo pět…
Když se neprosadíte proti Portugalsku, dá se to pochopit. V srpnovém nepopulárním termínu, kdy někteří hráči ještě vláčeli ztuhlé nohy z přípravy, předvedli Češi na Ukrajině nevýrazný výkon. Jen bránili. Ale dobrá, mělo to objektivní důvody.
Dalším slabým výkonem v ofenzivě zahájila reprezentace v Dánsku kvalifikaci MS. Jistě, chyběl Rosický, Pilař či Limberský, a hlavně špatný dojem překryl bod, který může být cenný.
Co ale může omluvit tak špatný výkon v přípravě s Finskem?
Omluvou pro nudné představení nejsou ani změny v sestavě, byť vyvolává údiv, proč například kouč zkouší Plašila na pravém kraji zálohy.
Češi chtěli vyhrát i pobavit. Ke splnění obou úkolů byli včera především v prvním poločase stejně vzdálení jako prostitutky z nedalekého Dubí k počestnému životu, i když v závěru zápasu vděčné publikum rozproudili.
A tak jediná pozitivní zpráva utkání je, že příštím soupeřem je Malta – 139. tým žebříčku FIFA.
Proti ní už snad střelecká mizérie skončí…