Plzeň sklouzává k rutině. Ale proti silným týmům jde za hranice možností

Když vynecháme sci-fi scénáře o tom, že už by obhájce nezískal v žádném ze závěrečných čtyř kol ani bod, tak je jasné, že si západočeský klub velmi brzy připíše čtvrtý.

Dojde k němu na základě podobného scénáře jako při tom třetím, kdy po neúspěchu v Evropě brzy nahradil Dušana Uhrina Miroslav Koubek. Ten naopak neustál vyřazení z 3. předkola Ligy mistrů. Pod Karlem Krejčím postoupila Viktoria do Evropské ligy a během podzimu bojovala na dvou frontách, přičemž na té mezinárodní nesplnila očekávání. Získala jen čtyři body.

A když do toho přišel herně nepřesvědčivý vstup do jara, panovaly pochybnosti, jestli to zvládne. Oprávněně. Viktoria nehrála dobře, byly to nezvykle utrápené, jednogólové výhry, v některých případech (především ve Zlíně) kontroverzní.

Ze zápasů šlo vyčíst, že soupeři už dobře vědí, co od Plzně očekávat a jak eliminovat její zbraně. A pokud Plzeň nehrála dostatečně rychle, což jí v několika utkáních scházelo, měla potíže se zdoláním obrany. Optimismus nevzbuzovala ani forma nejzkušenějších opor Davida Limberského či Daniela Koláře.

Když máte kádr se zkušeným, dlouho pospolu hrajícím jádrem, který už na své úrovni vyhrál prakticky všechno, dostane se klub do nové fáze. Na přelomu století v éře prvních Galacticos Real Madrid v La Lize nezářil. V rozmezí let 2000 až 2002 skončil v lize na pátém, prvním a třetím místě. Jenže zároveň v sudých letech vyhrál Ligu mistrů. Zidane, Figo, Ronaldo a spol. se uměli perfektně připravit na ty největší zápasy, v těch obyčejných občas ztráceli.

Když přijde na věc, jdou žerty stranou

Současná Plzeň, pochopitelně v rámci českých reálií, je na tom podobně. U běžných ligových utkání to někdy sklouzává k rutině. Jede se v zaběhnutém tempu s vírou, že to vlastní kvalitou zvládnou. I proto nebyly výkony tak působivé.

Jenže ve chvíli, kdy přijdou na českou úroveň ty těžší zápasy, Plzeňští znatelně ožijí. Dvě utkání s tabulkově nejtěžšími soupeři Viktoria na jaře stoprocentně zvládla. Vyhrála v Liberci díky velmi zkušenému výkonu a uspěla na Spartě. Jistým, sebevědomým a zodpovědným představením, v němž nebylo stopy po pochybnostech o vlastní síle. A zkušení hráči patřili k nejvýraznějším postavám. I trenér Krejčí poté mluvil o větší koncentraci, kterou na hráčích před utkáním viděl.

Jeho předchůdce Miroslav Koubek označil Václava Procházku a Františka Rajtorala za volnomyšlenkáře. Tak se dá označit celá kabina. Je specifická, až bohémská. Ale když přijde na věc, žerty jdou stranou. Hráči umí předvést, co v nich je, což přesvědčivě demonstrovali na Letné. V této sezoně vyhráli všech šest zápasů proti celkům z aktuální Top 5. O ročník dřív prohráli jen jeden z osmi – doma s Mladou Boleslaví.

Viktorii už se v minulosti prorokovalo několik „konců její éry“. Například na jaře 2013, když prohrála na Letné 0:1 a Sparta vypadala v lepší formě a perspektivněji z hlediska složení kádru. Ale na konci slavila titul Plzeň.

Zvládla to i poté, když odešel trenér Pavel Vrba a prakticky rok nato skončil Pavel Horváth. Bez strůjců největších úspěchů křepčili u třetí korunovace. A po nedělním triumfu na Letné, možná nejsladším, jaký kdy v lize Paclík zažil, už probíhají přípravy na sobotní oslavy.

Během nich by měli přemýšlet nad tím, co podniknout, aby i v mezinárodní konfrontaci hrála Viktoria výraznější roli jako za Vrbovy éry. Plzeň pohárový úspěch potřebuje i kvůli vlastní budoucnosti, jelikož příjmy z Evropy jsou pro udržení současné finanční úrovně klubu zásadní. Bez nich by už trnavskou dynastii v počtu titulů nemuseli vyrovnat.

Ročník 2015/16

26. dubna 2016 • 11:36

Kolik daly kluby loni agentům: Sparta 36 milionů, Plzeň sedmkrát méně