Sezona 2020 nemohla začít o moc lépe. A nejjasnějším bodem prvního týdne byla samozřejmě Karolína Plíšková. V Brisbane vyhrála potřetí a už se o ní moc dobře ví, že tenhle turnaj je prostě její krevní skupina.
Každý se vždy hrozně rád vrací na místo, kde se mu daří. Dodá vám to sebevědomí, ale to samo o sobě nemusí nic znamenat.
Letos měla Karolína opravdu těžký los, Brisbane bylo skvěle obsazené. V semifinále s Naomi Ósakaovou odvrátila mečbol, zase vydržela úžasně klidná.
První dva sety tohohle zápasu byly naprosto excelentní, v životě jsem ji neviděla hrát lip. Řekla bych, že to byl asi nejlepší zápas, co jsem kdy komentovala.
Ve třetím setu, když neproměnila mečbol, už Ósakaová fyzicky i mentálně odpadla. Naopak Karolína mi přišla, že se zase hrozně moc zlepšila pohybově. Až jsem z toho byla překvapená. Je vidět, že opět udělala strašně moc dobré práce.
Začal třetí set a na Ósakaové bylo vidět, že toho má dost, kdežto Karolína byla od prvního do posledního míče stejná. To je pro mě vážně obdivuhodný, když uvážíme, že první set prohrála po víc než hodině ze setbolů. Zavolala si tam svoji trenérku Savčukovou, která jí řekla, že to je historie a ať na ten set kašle.
Kdyby tohle někdo řekl mně, tak tam asi všechno rozmlátím, ale Karolína prostě zůstala klidná a pokorná. Tak silná hlava je její strašná výhoda. Na ní fakt není nic poznat,