Organizace: 1. Podpora fanoušků, návštěvnost a sledovanost: 1 hvězda. Český výsledek: 2-. Tak by mohlo vypadat vysvědčení pro historicky první florbalové mistrovství světa žen v České republice. Znovu se ukázalo, že dynamický florbal je sport budoucnosti.
K úplné spokojenosti chybělo jediné – kromě Miss český florbal korunovat i samotné reprezentantky. Skončily čtvrté, když bitvu o bronz prohrály se Švýcarskem v prodloužení.
Ženský šampionát v Brně a Ostravě sice neměl v návštěvnosti taková čísla jako mistrovství světa mužů 2008 v Praze a Ostravě, ale i tak lámal rekordy. Od roku 1997, kdy se šampionáty florbalistek pořádají, přišlo na zápasy nejvíc fanoušků – celkem 43 807. A v bitvě o bronz padl i divácký rekord na jeden zápas (5021).
Atmosféra byla parádní! Fanoušci nebyli jen statistickou položkou v zápisech. I v rozlehlé ostravské ČEZ Areně byli diváci skutečně slyšet. A český tým se od nich dočkal podpory i za rozhodnutého stavu semifinálové bitvy se Švédskem. To se povedlo.
Stejně tak organizátorům vyšlo šikovné využití mezinárodního „rozruchu“ kolem nápadu s Miss český florbal. Že nám ji Švédové zakázali? Že vítězka nesmí zamávat fanouškům ze hřiště? I tohle bylo téma, kterým šampionát pulzoval, dostal se do širšího povědomí i do hospodských debat.
Jediné, co nevyšlo, byla medaile pro české florbalistky. Měly na ni. A samy to věděly nejlépe. Veliký respekt si ovšem zaslouží za to, že se po dramatickém duelu o bronz nevymlouvaly na smůlu, na rozhodčí, na přílišný tlak domácího prostředí. Ne. Florbalistky mluvily o vlastních chybách, o špatném rozjezdu a o tom, že na mistrovství porazily jen papírově slabší soupeřky.
Florbal je u nás sice stále amatérský sport, ovšem v tomto směru ukázaly české reprezentantky daleko větší míru profesionality, než jakou můžeme vidět u řady fotbalistů či hokejistů. A tomu je třeba zatleskat.