Reakce na florbalovou miss mě mrzely, říká vítězka Nikola Dědková
Devatenáctiletá Nikola Dědková z České Lípy je historicky první Miss český florbal. V anketě dostala od fanoušků nejvíc hlasů. Během zápasu o bronz mezi Českem a Švýcarskem nakonec přece jen převzala ve studiu České televize ocenění. Navzdory negativní odezvě Mezinárodní federace, které se volba florbalové miss nelíbila. „Každý má právo říct názor, ale nebudu lhát, že mě to nemrzelo,“ říká Dědková.
Gratulace k vítězství Miss český florbal, jak moc vás ocenění překvapilo?
„Hodně, jsem ráda, je to nová zkušenost, novinka v mém životě. Určitě mě to těší. Nemůžu říct, že by mi to nějak překáželo, prostě jsem nadšená.“ (usmívá se)
Co říkáte na reakce, jaké anketa vyvolala? Přijde vám volba florbalové miss vulgární nebo sexistická, jak znělo zejména ze Švédska?
„No…já si myslím, že každý má právo říct si názor, žijeme ve svobodné zemi. Ale nebudu lhát, že mě to nemrzelo. Mrzelo. Ale takový je život, člověk se s tím musí poprat a jít dál. Stejně nic jiného nejde dělat.“
Napadlo by vás vůbec, že takové reakce přijdou?
„Vůbec! Brala jsem to jako zpestření mistrovství, příjemná akce. Netušila jsem, že to vyplyne až tak. Obrnila jsem se. Stejně nic jiného neudělám, jen mě to mrzelo. Ale mají právo říct názor.“
Na druhou stranu, v Česku měla Miss florbal velkou podporu, ne?
„To bylo super! Strašně mě to potěšilo. Jsem vlastenec a když mi chodily zprávy a komentáře - ahoj Nikolo, stojíme za tebou, nebuď z toho špatná a nedělej si z toho hlavu, tak to byl hrozně super pocit. A nesmírně si toho vážím.“
Co když se časem prosadíte až do švédské ligy?
(zasměje se) „Tak já myslím, že nic takového mě nečeká. Snad to časem vyšumí, oni se s tím smíří a my jim ukážeme, že to není nic špatného.“
Podívejte se na desítku finalistek Florbalové Miss
Přihlásila jste se do miss sama?
„Ne, ne, ne. Někdy před rokem jsem byla přihlášená do Miss Českolipska, to jsem taky vyhrála. S tímhle nápadem přišel můj švagr Štěpán Slaný, manažer klubu. Co prý na to říkám, že by mě přihlásil? Kdybych řekla ne, tak mě stejně neposlechne. (usměje se) Byla jsem v šoku, ale nakonec to bylo super.“
Napadalo by vás, že můžete vyhrát?
„Ne! Jako já jsem taková, že bych to řekla upřímně, kdybych ten pocit měla. Celou dobu jsem byla třetí, ještě tři dny před vyhlášením. Říkala jsem si bedna, taky krásný. Z deseti holek. Pak přijdu domů a mamka říká, už jenom 300 hlasů ti chybí. Super, tak druhá. A další den hlásila, že jsem první. Vůbec to nechápu, kde se tolik hlasů vzalo.“
