Ne, takhle to dál nepůjde. V hokejových Vítkovicích je třeba zavčasu udělat řez. Trenérský. Slovenský kouč Peter Oremus už podle všeho nemá týmu co nabídnout. Jak jej probrat. Jeho úderné motto – „ostro a jednoducho“, se kterým do Ostravy před dvěma lety přišel, nezabírá.
Koho místo něj? Pomineme-li úspěšného mládežnického kouče Jakuba Petra, který si ve vítkovické i reprezentační juniorce buduje slušné renomé, i zkušené matadory Vladimíra Vůjtka staršího a Aloise Hadamczika (ti už své umění v Ostravě ukázali), je pro Vítkovice v tuhle chvíli ideální jméno jasné: Miloš Říha.
Říha je v „produktivním“ trenérském věku, jsou za ním úspěchy v Rusku i na Slovensku. S restarty hokejových týmů má slušné zkušenosti. Je nekompromisní, umí tým probrat, dát mu směr. A k Vítkovicím má navíc přerovský rodák stále srdeční vztah. V klubu hrával a v roce 1981 s ním jako hráč vybojoval mistrovský titul.
Druhá věc úhlu pohledu je, že slovenský kouč Peter Oremus měl nedávno nabídku ze Slovanu Bratislava. Nevzal ji, protože respektoval práci ve Vítkovicích a chtěl ji dodržet. V tomto světle by jeho odvolání nebylo zrovna „fér“. Ale život, natož hokej, není fér.
A Ostravané musí jednat. Výměny, či trejdy hráčů, nemají valný smysl. Potenciál a síla v týmu je! To bylo vidět v úvodu sezony. Vždyť Ostravané jsou stále jediným klubem, který si odvezl tři body z ledu našlapaného Třince.
Je tedy třeba tým probrat. A na to je Říha machr. Samozřejmě, má už takové jméno a kredit, že na něj Ostravané nemusí „dosáhnout“. Ale to neznamená, že by se o to neměli pokusit. Se vším respektem k práci, jakou už trenér Oremus ve Vítkovicích odvedl.