Kotal musí ve Spartě přemýšlet jinak. Sudí? Mám strach z konce jara
Posledně jsem si zakázal psát o Spartě. Jenže to nejde. Odehrála další utkání a já k tomu musím chtě nechtě něco říct. Nedá se nic dělat, je to největší ligové téma. Rozebírá se všude, na nádražích, v tramvaji, u doktora, ale nejvíc v hospodách. Slýchávám toho hromadu, čtu si různé komentáře a řeknu vám, že s mnohými nemohu souhlasit.
Jedním z nich je Honzík Koller. On je to moc fajnovej kluk, upřímnej, čestnej, mám ho rád. Vyslovil myšlenku, že na Spartě konečně mají náročného trenéra, pedanta. Tak si říkám, sakra co tam předtím měli? Blbce? Asi ne, co? Vždyť Jílek byl také náročnej.
Vaška Kotala nečekají lehké dny. Bude se bát i Zlína. V takové situaci se momentálně kluci z Letné nacházejí. Potvrdil to i Michal Sáček, jenž mluvil po porážce v Olomouci velmi upřímně, čímž u mě hodně stoupl v ceně. Přiznal, že jsou v hlavách úplně dole, huňatá deka na nich evidentně leží.
Mám pocit, že ani Kotal to nevzal za správný konec. Sparta by se měla koukat především do soupeřova vápna. Vždyť nedala tři zápasy gól. Po sedmatřiceti letech!
Místo toho hledá chyby ve vlastní šestnáctce. Venca se diví, že míč
