Na hru se skoro nedalo koukat, vím, že Ivan zklamal. Barák do týmu patří
KOMENTÁŘ LADISLAVA VÍZKA | To jsme dopadli, co? Touha byla, to jo, ale jaksi se nedostavila do kopaček. Jednoduchý závěr je tenhle: máme bod a na naši hru se skoro nedalo koukat. Nebudu říkat nic jinýho, protože to je pravda a vzájemně to spolu souvisí. Naprosté uznání zaslouží kluci za vůli a sílu, kterou do turnaje dali. Ale chybělo umění.
Takže jak už asi tušíte, nebudu to svádět na smůlu, nebojte. Ale stejně to tu řeknu: Byli jsme největší smolaři šampionátu. Proti Portugalsku jsme ztratili bod po chybě rozhodčího, předtím podivný vlastňák. Zranění Schicka, i když byl nějak z formy. S Gruzií gól z penalty a s Tureckem blbý vyloučení a do toho rozhodčí, jehož výkon jsme viděli sami – vždyť Kuchta dal normální gól! Takže smůla jo, jenže hlavní problém je jinde.
Nezahráli jsme fotbalově dobře ani jeden zápas, chyběla týmová součinnost, což je dneska úplnej základ. Všimněte si: vzadu nás bota netlačí, zadní trojka zahrála dobře, ale jakmile máme vymyslet něco dopředu, nejde to. Hráči nemají dostatečné individuální dovednosti. V nich jsme byli minimálně v naší skupině nejhorší. Všechno trvá, míč dělá problém, kombinace je kostrbatá nebo žádná. Je to do očí bijící. Jsme bránící bojovníci, jenomže jenom to nestačí.
