Trénuju jednou, ale delší dobu. „Bucie“ v nové situaci, možná i v příští sezoně
Na vlastní kůži teď poznávám, jaké to je kloubit trénink s rodinou. Náročnější, než jsem si myslela, ale pomáhá mi, že mě tenis baví. V dnešním sloupku popíšu i to, co se trochu změnilo v naší spolupráci s Bethanií (Mattekovou-Sandsovou), se kterou se chystám hrát čtyřhru.
Na začátku března jsem oznámila, že se vracím na kurty. Tedy ne na celou šňůru, ani ne ve dvouhře, ale v deblu. S velkou kamarádkou Bethanií, abychom obnovily náš populární tým Bucie.
O tom už jsem vám psala dřív. Teď se zaměřím na to, jak trénuju. Snažím se hrát tenis aspoň třikrát týdně, i když zrovna ten minulý to bylo pětkrát.
Plus k tomu dělám kondici. Pokud jde o samotný tenis, tak věřím, že už to mám v ruce. Teď hlavně potřebuju dohnat fyzičku, dost času musím trávit i v posilovně. Hodně mi v tomto ohledu pomáhá, že jsme s Tomášem (Plekancem) hodně aktivní. Jsem zvyklá se neustále hýbat, takže to není tak, že bych nic nedělala, a najednou jsem se rozhodla, že se vrátím. V takovém případě trvá nejdýl, než člověk nabere kondici.
Já ten základ pořád mám. Nejnáročnější je, když mám trénink víc dní za sebou. Regenerace už je pomalejší, spousta věcí mě bolí. Ale pokud si dám jeden den trénink, druhý volno, tak je to v pohodě.
Už poslední roky v kariéře jsem
