Malý sportovec se nesmí bát rodiče. Nejdůležitější je, aby si děti našly lásku ke sportu
KOMENTÁŘ LUCIE ŠAFÁŘOVÉ | Děti a sport. Téma, které bych ráda zmínila v dnešním sloupku. Nedávno jsem se totiž veřejně krátce vyjádřila k tomu, proč kluci z prvního manželství Tomáše Plekance tolik nesportují, a ve společenských rubrikách se to nafouklo. Já na takové věci nereaguju, ale v tomhle případě jsem si říkala, že to zobecním a popíšu svoji zkušenost hlavně z tenisového prostředí.
Na začátek musím říct, že mě hrozně mrzí, když vidím, kolika dětem sport přináší stres a slzy. Přitom to má být úplně naopak! Zvlášť v dětském věku, kdy je nejdůležitější, aby si našly ke sportu lásku. Jenže řada rodičů tohle asi moc nechápe.
Myslím si, že každý by si měl od začátku zodpovědět otázku, co od toho, že děti budou sportovat, vlastně očekává? Mám totiž dojem, že spousta z nich s tím má spojená hrozně velká očekávání. Vidí, že z jeho syna bude David Pastrňák, z dcery třeba Aryna Sabalenková, Kája Muchová nebo Ester Ledecká.
