Roman Berbr na Strahově? To by byl konec

A kdesi na tribuně se na tu show dívá i muž, který chvíli před tím poskytl ostudný rozhovor deníku Sport (vyšel ve středečním vydání).

Mocný bafuňář, jenž svým kontroverzním jednáním a vystupováním zosobňuje odvrácenou stranu té samé zábavy. Šéf Plzeňského krajského fotbalového svazu a čerstvý kandidát na člena výkonného výboru Fotbalové asociace - Roman Berbr.

Pokud jste už zapomněli na aroganci, se kterou český fotbal v minulosti ničil Vlastimil Košťál, tak tady máte důstojného pokračovatele. Není to takový elegán, nemá vlasy samou loknu, nevtrhnul fotbal pustošit odjinud. Svým vystupováním se přesto Frontmanovi podobá. A nakonec coby jeho bývalý „volební manažer“ od něj možná i něco odkoukal.

Stejně jako Košťál se ani on před veřejností nesnaží byť jen předstírat, že je člověk na úrovni, který jde do voleb s nějakými ideály. Naopak dává všem jasně najevo, co jsou jeho zbraně. Výměnný obchod, zákulisní intriky, vliv na delegáty i na rozhodčí. A proč chce ještě větší moc? Ani tady nemlží. Prostě proto, aby ji měl a mohl lépe realizovat své osobní plány.

Pravda je, že spasitelské odhodlání tahat stále nedůveryhodný fotbal na vyšší level by mu stejně nikdo nevěřil. Vždyť on je ryzím produktem, spolutvůrcem i znalcem české fotbalové žumpy. Jeho jméno se objevilo v obou korupčních kauzách minulosti. Jednou tu figuroval v roli rozhodčího, podruhé ve funkci delegáta. A přestože nakonec vyklouzl bez trestu, Berbr se stal synonymem pro český fotbalový polosvět.

Sám se pak této nálepce nejenže nevzpírá, ale naopak ji aktivně přiživuje. Třeba svými posledními výroky pro naše noviny. Na otázku, proč kandiduje do výkonného výboru a co v něm chce měnit, klidně drze odpoví: „Dejte mi pokoj. Řeknu to ještě jednou. Na hloupé otázky neumím chytře odpovědět. Prostě chci být jen zvolen.“

Když dostane další logický dotaz, jakého kandidáta na předsedu bude podporovat, přijde další nadutě košťálovská reakce: „Já jsem Berbr, který ovládá okolo osmdesáti hlasů. A přece vám nebudu říkat, kam je švihneme. Mějte rozum.“

Z téhle vulgární upřímnosti až běhá mráz po zádech. A i ten cinklý Pelta vedle něj najednou vypadá tak trochu jako bezelstný hošík z nedělní školy...

Co je na tom všem nejhorší? Až do této chvíle byl ostrý, ale na druhou stranu i mimořádně pracovitý, šíbr z Plzeňska víceméně figurou v pozadí. Nepatřil mezi vrcholné reprezentanty českého fotbalu. Nyní ale evidentně cítí šanci na to posunout se výš. „Chci ovlivňovat velký fotbal, je mi už dost let,“ hlásá.

Pokud se partnerovi Dagmar Damkové skok na Strahov opravdu podaří udělat, je to pro fotbal zoufalá zpráva. Bylo by to razítko ve smyslu - počítejte s tím, že profesionální fotbal se tu od nynějška ofi ciálně stává kratochvílí reprezentovanou kamarády z Ivánkova světa. A komu se to nelíbí, ať jde hrát třeba kulečník nebo curling.

Roman Berbr se posledním rozhovorem pro Sport zdiskreditoval. Ve slušné společnosti by to znamenalo dát od takového člověka ruce pryč, distancovat se od něj. Udělá to ale někdo? Anebo u všech převáží pragmatická touha dostat se k 80 hlasům od jeho dobře paseného stádečka delegátů? A kam tyhle hlasy nakonec asi švihne a co za ně dostane? To jsou klíčové otázky před fotbalovými volbami...