Proč by Sir Alex Ferguson v české lize nepřežil ani 27 měsíců?

Ta zpráva se sice trochu čekala, ale stejně se jí nechtělo věřit. Sir Alex Ferguson ve středu dopoledne oznámil světu, že po sezoně končí svou 27letou misi v Manchesteru United. Pročítal jsem si na internetu jeho prohlášení, hledal další a další dojemná vyjádření slavných hráčů. Bývalí i současní fotbalisté United, soupeři, trenéři – všichni vzdávali Fergiemu hold.
A já si říkal, že takhle má vypadat rozlučka velké legendy. A pak mi oči sklouzly na článek z české fotbalové kotliny s titulkem „Prvoligové kluby odvolaly v sezoně už třináct trenérů“. A bylo po dojetí…
Jde sice jen těžko srovnávat i z pohledu světového fotbalu výjimečný příběh sira Alexe s poměry v české lize. Nicméně o něčem tento pohled na dva rozdílné světy vypovídá.
Především český fotbal opět usvědčuje z toho, že se v něm pracuje nekoncepčně. Že v něm chybí víc odbornosti a trpělivosti. Že postrádá vizi a víru v ni. Že trenéři jsou tu majiteli klubů často najímáni bez hlubšího rozmyslu. Že se od nich většinou dopředu nežádá plán, kam a jak chtějí klub posunout. Že často špatně funguje propojení A-týmu se zbytkem klubu. A že sportovní ředitel bývá ten pán, o kterém nikdo přesně neví, jaké má kompetence a co dělá.
Český ligový trenér naopak už při svém nástupu ví. Ví, že vedení ho s 85% pravděpodobností do 24 měsíců vyhodí (viz tabulka). Jak pak asi přemýšlí?
Dlouhodobé plány pro něj vlastně neexistují, protože se ho netýkají. A tak se kouč řídí pravidlem „přežít a jít od zápasu k zápasu.“ Tohle oblíbené klišé fotbalistů se pak, bohužel, stává oficiální pracovní metodou řady trenérů. Někdy jim nic jiného nezbývá, jindy nic jiného neumějí.
Proč to v Česku až na výjimky takto funguje? Určitě nejde vše svádět na nedostatek peněz, s nímž kluby zápasí. Nekoncepční práce je pro ně totiž ve výsledku často finančně bolestivější, než kdyby bez trenérských (a s nimi spojených hráčských) rošád směřovaly k cíli.
Důvod je jiný. Zvrácené myšlení bafuňářů, v němž se zrcadlí realita českého bahníčka. Když tu chce klub uspět, nezačíná často od nastavení koncepce, ale od snahy získat na svou stranu mocné. „Mít za zády Berbrovu armádu sudích. To je ta nejlepší koncepce,“ dalo by se lakonicky parafrázovat toto myšlení.
Někteří kluboví majitelé jsou navíc diletanti. Odstrašujícím příkladem z poslední doby je Aleš Řebíček a jeho Slavia. Slavný klub je karikaturou všeho, co reprezentuje třeba právě Manchester.
A z trenérské řady Petrouš - Straka – Poustka - Rada – Petrouš, která Edenem prolétla za poslední tři sezony, se dá na první dobrou vyčíst bezradnost a chaos. Naštěstí existují i výjimky. Pavel Vrba v Plzni kroutí už pátou sezonu a klub i díky tomu opakovaně uspěl ve fotbalové Evropě. Jen o málo kratší dobu pracuje s Duklou Luboš Kozel. A opět s pozitivním výsledkem. Klub s nevelkým rozsport počtem vyvedl z druhé ligy až na současné šesté místo tabulky. Pět bodů od evropských pohárů.
A v dlouhodobém horizontu a s jasně nastavenou koncepcí začali po odchodu Jozefa Chovance pracovat i na Spartě, kterou však po posledních kolapsech čeká zatěžkávací zkouška víry v nastolenou cestu.
Motivací by pro Letenské mohlo být právě studium životopisu sira Alexe. Manchester pod ním také hned nezářil. První z třinácti titulů získal až po šesti letech a ve třetí sezoně pod Fergiem skončil až jedenáctý. V tu chvíli však vedení United udělalo jedno klíčové rozhodnutí. Jaké? Nedalo Fergusonovi
padáka. Naopak ho ochránilo před zlobou fanoušků.
Trénovat v Česku, nevydržel by nejspíš sir Alex ve funkci ani 27 měsíců – natož 27 let...
SLAVNÉ ČESKÉ KLUBY | ||
PLZEŇ | 8 | 0 |
SPARTA | 8 | 3 |
SLAVIA | 9 | 7 |
OLOMOUC | 10 | 4 |
BANÍK | 11 | 5 |
BRNO | 12 | 5 |
SVĚTOVÉ VELKOKLUBY | ||
ARSENAL | 0 | 0 |
MANCHESTER UNITED | 1 | 1 |
BARCELONA | 3 | 1 |
AC MILÁN | 3 | 1 |
BAYERN | 7 | 2 |
CHELSEA | 9 | 3 |
Poznámka: Za jménem klubu je počet změn za posledních 10 let a za poslední 3 roky.
|