„Co dělal Milan Hnilička na ilegálně organizovaném večírku v teplickém hotelu? Hrál tam kuželky a bowling…“ Tenhle bonmot přesně vypovídá o hodně nepovedeném lednu šéfa Národní sportovní agentury. Nejdříve zpackaný výzkum popularity sportů coby pomůcka pro rozdělování dotací, pak účast na papalášské párty severočeského kmotra. Olympijský vítěz z Nagana selhal jednou odborně, podruhé lidsky. Přiměřená reakce na to druhé nestoudné pochybení je jasná: rezignace ze všech veřejných funkcí. Skončit jako poslanec nestačí a přímluvy některých svazů či klubů by tu neměly hrát žádnou roli.
Dvacet let patřil Milan Hnilička do světa profesionálního hokeje a za tu dobu v něm získal řadu triumfů. Jeho politická kariéra by ale naopak mohla mít jepičí život. A v kolonce velkých úspěchů jednu velkou nulu. Rok a půl poté, co byl Hnilička Hnutím ANO ustaven do čela nově vzniklé Národní sportovní agentury, by měl být totiž na konci této štace. Proč?
Protože sport potřebuje mít ve svém čele osobnost, která má respekt a sílu jak uvnitř sportovního prostředí, tak mimo něj. A Milanu Hniličkovi se během dvou lednových týdnů podařilo zásadně zpochybnit své renomé v obou těchto světech.
Uvnitř sportovního prostředí se Hnilička (minimálně u jeho části) shodil výzkumem atraktivity sportů, na jehož výsledky chtěl navázat rozdělování části dotačních prostředků. Výzkum s pochybnou metodikou kladení otázek i jejich vyhodnocením vyšel skvěle pro bowling s kuželkami či pro hokej, naopak fotbal či florbal v něm i přes své obří členské základny propadly.
NSA navíc nebyla dlouho schopná vysvětlit, jakou váhu výzkum při dělení dotací má vlastně mít. A určité pochybení při jeho zadávání nakonec částečně uznala až po tlaku Národní rady pro sport. Už to Hniličku poprvé oslabilo. A především fotbal se všemi jeho mocnými hráči si hokejový mistr světa rychle postavil přímo proti sobě.
Ještě daleko zásadnější je ale to druhé selhání. Účast na papalášské párty Petra Bendy „ministra sportu“ zásadně diskvalifikovala před celou zemí. V době, kdy vláda opakovaně vyzývá občany k dodržování přísných opatření proti šíření koronaviru, se nejvyšší státní zmocněnec pro sport rozhodl všem nařízením vysmát.
V době, kdy je kompletně zavřený amatérský sport a ten profesionální se může konat jen za přísných a finančně nákladných opatření, se Hnilička zachoval jako papaláš v tom nejhorším slova smyslu.
Jeho selhání je přitom vzhledem k okolnostem ještě daleko závažnější než v případě nakonec odvolaného ministra zdravotnictví Romana Prymuly. U něj se dalo spekulovat o tom, nakolik při noční schůzce s Jaroslavem Faltýnkem věděl o tom, kam přesně ho řidič veze.
To víkendová oslava padesátin severočeského kmotra Petra Bendy v jeho hotelu je jiné kafe. Hnilička musel jasně vědět, kam jede a proč. Že míří na oslavu v luxusním hotelu a že tím poruší veškerá vládní nařízení.
Otázkou navíc zůstává i to, proč pro něj bylo tak důležité zúčastnit se párty kontroverzního muže, který v nedávné minulosti spojil svou politickou dráhu třeba i s extrémní Dělnickou stranou sociální spravedlnosti. Zvlášť pokud Hnilička často a rád mluví o sportu v souvislosti se správnou výchovou mladé generace, tohle „kamarádství“ docela zaráží...
Jedinou adekvátní reakcí na selhání je pak jeho odstoupení ze všech funkcí. Bleskové zaslání 50 tisíc korun na charitu tu jako odpustek rozhodně nestačí. Navíc jen rezignací si může zachovat tvář jak bývalý skvělý hokejista, tak i celý sport.
Mít totiž v této složité době v čele „sportovního ministerstva“ člověka s tak oslabenou reputací, je nejen imageově špatně, ale bude to i politicky nefunkční. Sport potřebuje ve společnosti získat respekt, který je po řadě propíraných sportovních kauz zásadně poničený. A s lídrem, který je nyní v lepším případě terčem oprávněných vtípků, to opravdu půjde těžko.
Zásadní problém samozřejmě nyní je, kým Hniličku nahradit. Uznávaných a nepošpiněných sportovních funkcionářů schopných složitou funkci zvládnout, je v Česku minimum. Přesto by se nový šéf NSA hledat a najít co nejrychleji měl. Sport to nutně potřebuje.
PS: bylo by naprosto zvrácené, kdyby o Hniličkově budoucnosti nakonec rozhodla případná podpora sportovních bafuňářů, jak to zmínil premiér Babiš. Nejvyšší státní úředník pro sport se by se pak totiž fakticky stal rukojmím některých svazů či klubů, a to z mnoha důvodů rozhodně není zdravý vztah...
Témata:
večírek, Jiří Paroubek, sport, Nagano, výzkum, Milan Hnilička, hotel, Národní rada, ANO 2011, Petr Benda, Národní sportovní agentura, Sport na Heureka.cz
Související články
