Krejčíková? Velvyslankyně českého sportu, která míří přímo do srdce
KOMENTÁŘ ŠÉFREDAKTORA LUKÁŠE TOMKA | Jsou sportovci, jejichž vnímání je omezené lajnami hřiště, na němž bojují o nesmrtelnost. Pak jsou ti, kteří se dívají dál, ale odmítají o čemkoli mimo sport mluvit. Nechtějí, nebo se na to necítí. A nakonec je tu skupina sportovců, jenž svět vnímají v širších souvislostech a navíc mají dar to fanouškům sdělit. Třeba jako tenistka Barbora Krejčíková…
Čerstvá vítězka Turnaje mistryň ve čtyřhře už poněkolikáté v končící sezoně prokázala mimořádný cit doprovodit své výhry touto nadstavbou. Gesty či proslovem, který dává jejímu snažení další rozměr.
Možná si ještě pamatujete, jak při své pařížské jízdě po strhující semifinálové bitvě s Marií Sakkariovou nakreslila na objektiv kamery srdce se jménem herečky Libuše Šafránkové, která pár hodin před tím nečekaně zemřela.
Možná si vzpomenete po vítězství na Roland Garros i na dojemnou řeč a poděkování do nebe pro Janu Novotnou, která byla její tenisovou mentorkou a nasměrovala jí na dráhu šampionky. Stejně jako na slova pro jinou tenisovou legendu Jana Kodeše, který jí psal povzbuzující zprávy během turnaje.
Po posledním triumfu ve středu 17. listopadu pak Krejčíková pro změnu připomněla cestu této země z totalitního vazalství k demokracii. Ve chvíli, kdy pár kroků od ní stála tenisová legenda legend Martina Navrátilová. Žena, která musela na dlouhé roky Československo a svou rodinu a kamarády opustit, aby mohla dělat to, v čem byla na světě ve své době nejlepší.
Svým způsobem tak Krejčíková z globálního pohledu připomněla výročí pádu komunismu v této zemi výrazněji než všichni čeští politici dohromady. Šampionka přiznala, že si projev předem chystala a byla z něj možná nervóznější než z finálové bitvy. A také prý očekávala, že její slova Martinu Navrátilovou dojmou.
Někdo v tom možná vidí hru na efekt. Já v tom ale vidím především touhu vzdát hold legendě, schopnost nevnímat v okamžiku svého velkého individuálního úspěchu jen sám sebe a naopak ho spojit s něčím, co ho svým způsobem přesahuje. A to může udělat jen vyzrálá osobnost. Zdá se také, jako by trochu klikatá cesta na tenisový vrchol pomohla této hráčce udržet si vnitřní pokoru.
Barbora Krejčíková má navíc skvělý cit a talent pro to, jak své poselství podat a dojmout nejen ty, kteří tenis sledují. I pro to jí fandím, i pro to jí přeji, aby měla ještě mockrát příležitost tento svůj mimotenisový talent uplatnit. Jako pravá velvyslankyně českého sportu ve světě, jejíž údery míří přesně k lajnám a její slova míří přímo do srdce.
