Koučink juniorů? Víc citlivých situací. Malkin mi děkoval za start kariéry
KOMENTÁŘ MARKA SÝKORY | Nám, kteří fandíme a máme rádi hokej, nastalo krásné období. Extraliga je velmi zajímavá a částečně nepředvídatelná. Mužstva mají výkyvy a jen Pardubice, Sparta a Třinec drží stabilní výkonnost. Mistrovství světa, které se bude konat u nás, je na zápasy českého týmu již skoro vyprodané. A už se rozběhl i světový šampionát dvacítek v Göteborgu, kterému se chci věnovat.
Nejdřív se vrátím patnáct let zpátky, kdy jsem jako hlavní trenér vedl juniorskou reprezentaci na šampionátu v kanadské Ottawě. Byla to nádherná akce z hlediska uspořádání i výborných výkonů. My skončili šestí, když jsme v play off prohráli zápas o 5. místo s Američany v prodloužení 2:3. Vítězný gól nám dal James van Riemsdyk.
Připomenu jména hráčů našeho mužstva, kteří se ještě objevují v současné extralize: Tomáš Vincour, Zdeněk Okál (oba Kometa), Tomáš Kundrátek (Třinec), Jan Eberle (Mountfield) plus Radko Gudas za oceánem v Anaheimu. I po letech, pokud jsem se s některými z těchto hráčů setkal, jsem byl potěšen, že se ke mně hlásili a chtěli si přátelsky promluvit. A pro zajímavost uvedu taky některá jména z mužstva zlaté Kanady: Alex Pietrangelo, P. K. Subban, Zach Boychuk, Tyler Ennis, John Tavares, Jordan Eberle.
Osobní pohovory
V čem je koučování mladých hráčů specifické? Napadá mě například jejich reakce na kritiku a chválu. Bývají to velmi citlivé situace, každý hráč je individualita. Jednodušší je to s muži, kteří v mém případě byli profesionálové. Hokejem se živili, takže kritiku museli snést. A chvála má vždy pozitivní účinek. U mladíků je to velmi tenká oblast. Trenér musí znát hráče i z
