Hořkost Marka Stromského. Žokeje, který nevyrostl do nebe
Tohle už je opravdu kruťárna. Pokud se potvrdí pozitivní vzorek B hnědáka Nikase, který v říjnu původně vyhrál Velkou pardubickou, kariéra žokeje Marka Stromského dostane neskutečně hořký nádech. Nelze se divit, že v ní podle posledních indicií ani nechce dál pokračovat.
Už dvakrát předtím byl Stromský téměř šampionem Velké pardubické. S Amantem Gris se jednou dostal do cíle jen o nos za Tiumenem s Josefem Váňou, podruhé dokonce už slavil vítězství, než byl diskvalifikován pro minutí točného bodu.
Tenkrát to byla jeho nešťastná chyba. Dnes je v celé šlamastice nevinně. Pokud bude Nikas diskvalifikován, bude to důsledek systémové chyby jeho stáje. Stejně jako sportovci si musí dávat pozor na složení podpůrných přípravků, i v dostihovém sportu si musí stáj hlídat krmení pro závodní zvířata. Žokej jen sedne na koně a jede.
Doping koní není tak častý jako v lidských sportech, občas se ale objeví. Zároveň ale nefunguje ani tak propracovaný antidopingový systém. Přesto, že nové vedení Jockey Clubu počet kontrol hodně zvedlo.
Velká pardubická podobný skandál nepamatuje a lze si jen těžko představit nějaký další s podobnými důsledky. Pokud to pro původně vítěznou stáj skončí špatně, Stromský bude historickým smolařem.
I kdyby mu jeho vítězství definitivně uniklo, v historii dostihu zůstane napořád velkým jménem. Navzdory tréninkovým metodám, vědeckým novinkám, dřině a vůli trocha štěstí ke sportu prostě patří. A nemůže ji mít každý.
