BLOG MARTINA HAŠKA | Na počátku bylo Slovo. To asi všichni známe z Bible. A slovo má stále sílu. Přenáší informace, umí pohladit i zraňovat. Jedno takové, emocionálně silně zabarvené, způsobilo pozdvižení v atletické výpravě na evropském šampionátu v Mnichově.
„Dělají to podle mě daleko víc chytře než my. My jenom běháme jako blbci, prostě se za tím honíme,“ řekla Lada Vondrová v rozladění jen krátce poté, co nepostoupila ze svého semifinále do finálového běhu, kde moc chtěla být.
Pak už si její výrok tak trochu žil vlastní životem. Proto není špatný nápad podrobně rozebrat, co Lada Vondrová vlastně řekla. V jaké situaci to řekla. A především – proč to řekla.
Čtvrtkařka stála v mixzoně Olympijského stadionu ještě udýchaná, ale diskuse se dávno odklonila od pouhého faktu, že jí závod nevyšel, o čemž svědčí výsledný čas sedm desetin za jejím červnovým osobním rekordem. Který by ji, mimochodem, stačil na postup do finále.
Šla řeč o tom, že se Vondrová nechce zastavit na místě, hledá cesty, jak se zlepšit, a proto, že letos upravila tréninkové metody od své tradiční tvrdé dřiny k většímu důrazu na kvalitu tréninků. A že jeden z těch důvodů, proč to vidí, je pohled na současné nejlepší čtvrtkařky z Evropy.
My jenom běháme jako blbci.
Vondrová vysloveně neřekla, že by se v Česku dělalo všechno špatně. Upozornila jen na to, že samotná tvrdá dřina nestačí. JENOM běhat jako blbec nestačí.
Tady je třeba upozornit na důležitý fakt. Tvrdá práce, stoprocentní odhodlání a důraz ve svých cílech, jsou vlastnosti, na kterých desítky let stála série českých atletických osobností světového významu. Atletika na vrcholové úrovni je opravdu především těžká dřina a v Česku v současnosti není tolik atletů jako dřív ochotno ji podstupovat.
Vondrová k nim nepatří. Se svým trenérem Jaroslavem Jónem se nebála jít cestou těžkého tréninku i náročných závodních programů. Tak trochu ve stylu Jarmily Kratochvílové, která podle slov svého kouče Miroslava Kváče valila jako tank.
Jenže dnes už ve světě dřou všichni. Nerozhoduje objem práce, ale drobné detaily. Běhat jak blázen prostě nestačí. Vondrová se dívá kolem sebe. A ne na špičkově vybavené americké univerzity, nýbrž k týmům geograficky blízkým tomu českému. Do Polska a Nizozemska, které teď ženské čtvrtce na kontinentu vládnou a konkurují i světu.
„Nám to dost uteklo. Nevím, co dělají jinak. Mají lepší zabezpečení, co se týče výživy, lékařů, všech těchto technických věcí. Ale oni mají všechno připravené. Když vidím jejich realizační tým, tak je to prostě úplně jiná nota,“ řekla Vondrová.
Neřekla nic urážlivého. Jenom vyjádřila svou ochotu hledat dál cesty, jak se zlepšovat. A poučit se u těch, kteří to prokazatelně dělají líp. Nizozemsko i Polsko skončilo, na rozdíl od Česka, na nedávném mistrovství světa v Eugene v bodování zemí mezi nejlepšími deseti.
Co si z toho vzít? Nebát se nepříjemných slovíček. Jít potom, co se za nimi skrývá. Zkusit české atletické prostředí posunout co nejblíž k absolutnímu profesionalismu, které by zvýšilo šance vyniknout těm několika, kteří do toho opravdu chtějí natvrdo jít. Tak jako Lada Vondrová.
Témata:
blog, atletika, mistrovství evropy, sport, Martin Hašek, Česko, Olympijské hry, Evropa, Nizozemsko, Polsko, Jarmila Kratochvílová, Mnichov, Bible, Lada Vondrová, Sport na Heureka.cz
Související články
