Jsou různé konce velkých kariér. Někomu se vystrojí monstrózní rozlučka se zahraničními hvězdami na vyprodaném stadionu (Tomáš Rosický), jiný se dojatě loučí s rodinou po boku po ligovém duelu za burácení tribun a od klubu se mu dostane oficiálního poděkování (David Lafata). Byť ani není odchovancem Sparty a končil v ní jako náhradník… Bylo mu však umožněno odejít důstojně, dostalo se mu zasloužených poct. Tak by to mělo být vždy a všude. Jenže není.
Pokud vezmeme zahraniční renomé a reprezentační starty, dokázal brněnský rodák Jan Polák mnohem víc než kanonýr Lafata (při vší úctě k němu). Přesto odešel ze „svého“ stadionu po minulé sezoně jako duch, nikdo si ho nevšímal.
Skončila mu smlouva a tím jako by přestal existovat. Ještě těsně před novou sezonou figuroval na soupisce mužstva, za pár hodin z ní byl vyškrtnut. Bez vysvětlení, bez oficiálního statementu. Jako by si vrcholní představitelé říkali: Hlavně se na Poláka neptejte, neřešte ho. Nějak se na něj zapomene.
Polákovo dvouleté působení v mateřském klubu nechali jeho šéfové i trenér Roman Pivarník prostě vyšumět. Otázky na budoucnost svého slavného odchovance, která byla ještě nedávno majitelem Václavem Bartoňkem jasně narýsovaná ve strukturách organizace, přecházeli mlčením či mlžením. Jako by byl zkušený záložník s největším jménem v kádru problém.
Je zřejmé, že už se kouč nechtěl nechat ovlivňovat Polákovým zdravotním stavem, ztratil trpělivost s jeho výpadky v tréninku a opakovanými návraty na hřiště. To je v pořádku, dá se to pochopit. Jen by bylo vhodné to sdělit na rovinu, nestrkat hlavu do písku a neodhánět téma jako otravný hmyz.
Stejně se měl vyjádřit Bartoněk, který jde Pivarníkovi na ruku jako dřív Svatoplukovi Habancovi. Jelikož respektovanému středopolaři s minulostí v Anderlechtu Brusel či Wolfsburgu přislíbil práci v klubu i po ukončení aktivní kariéry, což i několikrát veřejně prohlásil, stálo za to vysvětlit veřejnosti, proč najednou změnil názor. Anebo mu byl někým změněn?
Sedmatřicetiletý Polák ztratil důvěru v šéfy Brna, ovšem nikoliv chuť do fotbalu. V Prostějově se k němu budou chovat jinak. Navíc si zahraje stejnou soutěž jako klub, který ho nechtěl v žádné roli. A neobtěžoval se mu to sdělit.
Související články
