KOMENTÁŘ MICHALA KOŠTUŘÍKA | Hokejový Zlín padl na dno (rozuměj do Chance ligy) a teď úpěnlivě hledá cestu ke spáse. Město po vleklých jednáních, v nichž se ega mnohých lidí odkopala, prosadilo do pozice výkonného šéfa Roberta Hamrlu. Pětačtyřicetiletého podnikatele, bývalého brankáře. Tedy sportovce i byznysmena. Chlapa, který dovede sehnat peníze, což ostatně slíbil. Na rovinu, byl to jeho hlavní bonus oproti ostatním kandidátům, mezi nimiž byl údajně i někdejší útočník Ivan Rachůnek.
Zajímavými ciframi od nových sponzorů však házel jen Hamrla. Pokud bude Zlín hrát Chance ligu, každý rok zajistí pět „míčů“. Jestliže dotáhne do úspěšného konce jednání o odkupu licence z Karlových Varů, přislíbil na extraligu dvojnásobek. Tím by zalepil i finanční díru po titulární společnosti PSG, která se snažila dosadit do čela svého muže (Patrika Kamase) a za stávající situace zvažuje ukončení podpory Beranů. Nemusí to být katastrofa. Známá stavební firma se k hokeji vrátila především kvůli chystané masivní rekonstrukci Zimního stadionu Luďka Čajky. Ta se však jaksi konat nebude, takže i motivace PSG šla dolů.
Takže, co znamená Hamrlův nástup do vrcholové funkce? Pokud dodrží sliby, zajistí ve spolupráci s radnicí ekonomickou stabilitu klubu. Minimálně na několik let a klidně na standardní extraligové úrovni. Nový generální manažer je bezpochyby lepší obchodník než tři jednatelé, kteří vedli organizaci před ním. Navíc konečně skončí nesmyslný model, kdy rozhodují všichni a nikdo. Teď přejde hlavní zodpovědnost na jednoho člověka, který se bude zodpovídat městu a dalším akcionářům. Do té doby, než majetkově (aspoň částečně) ovládne klub sám. I to je Hamrlovým cílem do budoucna. Těsně před volbami však není na tento „deal“ vhodná doba.
S příchodem Hamrly zároveň oslabí pozice zdejších legend, které se angažují zejména u mládeže. Jde o Petra Čajánka, Petra Lešku, Ondřeje Veselého či Jiřího Marušáka. Právě poslední jmenovaný byl ve finále jeho soupeřem o pozici šéfa klubu. Nový GM s nimi nemusí ukončit spolupráci, tak věc vůbec nestojí. Bude na nich, jak se ke všemu postaví. Když budou chtít pokračovat, nikdo je vyhánět nebude. Jejich zkušenostmi z dob hráčské kariéry by neměl Zlín pohrdat. Zvlášť při výchově mladých jsou tihle lidé potřeba.
Už ale těžko nastane situace, že by asistent manažera mládeže a kouč individuálních dovedností vrazil po zápase do kabiny a peskoval tam hráče za výkon. Představte si, že by takhle někdo fušoval do práce Václavu Varaďovi v Třinci nebo Liborovi Zábranskému v Brně. Za Hamrly bude jasně dané, kdo kam patří, jaké má práva a povinnosti.
O Zlínu se často (mimo region) mluví jako o rodinném klubu. Větší nesmysl nevymyslíte. Celá organizace je celé roky rozdělena na několik názorových a zájmových frakcí, éterem létají pomluvy, každý si jede svůj byznys. Kamarádšoft má pré.
Tohle musí Hamrla zarazit, klub sjednotit a udržet v mantinelech i svou kooperaci s otcem Vladislavem (mj. bývalým pořadatelem ankety Zlatá hokejka), který mu bude při shánění peněz a nejspíš i hráčů nápomocen. Z „rodinného“ klubu se nesmí stát rodinný byznys. Pak to může začít konečně zase fungovat.
Přes očekávané spojenectví se sousedními Tigers v čele s bývalým reprezentantem Zdeňkem Sedlákem, odkoupení licence od Karlových Varů a s využitím druholigové farmy ve Vyškově (Hamrla se stal nedávno majitelem tamního klubu), může být cesta zpět mezi nejlepší nakonec docela rychlá.
Témata:
sport, hokej, Tipsport extraliga, HC Berani Zlín, Zlín, Karlovy Vary, Zdeněk Sedlák, Luděk Čajka, Petr Čajánek, Petr Leška, 1. česká hokejová liga, peníze, Jiří Marušák, Ivan Rachůnek, Sport na Heureka.cz
Související články
