KOMENTÁŘ MICHALA KOŠTUŘÍKA | Zapomeňte na Líšeň, respektive ponechejte si ty hezké vzpomínky. Není jich málo. Nicméně startuje nová éra. Tradiční brněnský klub z Kučerovy ulice mění identitu. Z SK Líšeň bude od nové sezony oficiálně Artis Brno (Art is Brno). Majitel Igor Fait, miliardář s ambiciózními fotbalovými vizemi, hodlá vybudovat (rychle) organizaci, objímající celé město. Takovou, která nebude závislá na pár stovkách příznivců z jedné čtvrti, kteří si o víkendu odskočí z baráku fandit na dvě hodiny za klandr. Příjemný závan vesnické atmosféry zmizí. Tohle je projekt 21. století se všemi jeho pozitivy i neduhy.
Fotbal v Líšni byl specifický. Včetně šaten hráčů i trenérů přímo u hrací plochy. Prostě vyjdete ze dveří a stojíte na trávníku. Unikát. A když jste měli štěstí, mohli jste vidět, jak některý z fotbalistů sedne po tréninku na traktůrek a seká trávu. Jako přivýdělek k platu. Doby polo profesionalismu jsou fuč. Dneska slyšíte od lidí z klubu nejčastěji populární anglické slovo „rebranding“. Ano, Líšeň mění identitu. Z gruntu.
Chce reprezentovat celé Brno, druhé největší město v Česku. Stejně jako to činí léta sousední Zbrojovka. S ní se bude od léta dělit o stadion v Srbské ulici. Stane se z něj něco jako tuzemské San Siro, domov milánských gigantů AC a Interu. Zatímco italské velkokluby hrají (anebo chtějí hrát) každý rok o titul, v Králově poli se rozjede tvrdá válka o postup do nejvyšší soutěže. Zatím.
Jednou (co nejdřív) se mají oba kluby rvát o mety, které jsou automatizmem pro „Rossoneri“ a „Nerazzurri“. Směšné? A proč?