Odborník s jedním otazníkem. Jak se Jílek hodí pro Spartu?
Mluvilo se o tom loni po konci Andrey Stramaccioniho, je to tady znovu. Václav Jílek a Sparta, spojení, které se logicky nabízí. Nejen proto, že srdce olomouckého trenéra odmala bije pro letenský klub a práci v něm už si jednou vyzkoušel. Relevantnějších důvodů je mnohem více.
Zaprvé: erudice. Za dva týdny 43letý muž fotbalu enormně rozumí, dokáže ho detailně rozebrat. Sám se do novin nikdy necpal, na nedávnou analýzu Sevilly před zápasy se Slavií či tématu „soubojová česká liga“ kývnul, až když jsem ho o to poprosil. A protože umí vše poutavě vysvětlit i laikům, vždy šlo o zajímavé čtení. Že jde o papouškování Jaroslava Hřebíka? Ale no tak...
Zadruhé, to důležitější: převedení teorie do praxe. Je hezké mít plán, o jeho efektivitě však rozhoduje až to, zda jsou situace z tréninku aplikovány v zápase. A zda jej tým přijme. Sigmu už tři roky zdobí represink, kolmá přechodová fáze či enormní variabilita v ofenzivě. V náročném systému se zlepšují i sami hráči, o čemž svědčí milionové prodeje Tomáše Chorého do Plzně, Uroše Radakoviče do Sparty a zájem dalších o Lukáše Kalvacha nebo Václava Jemelku. To není málo.
Jenže práce ve velkoklubu, to je jiné kafe než relativní pohodička na Hané, kde se za úspěch bere klidný střed tabulky + občasný prodej odchovance, jenž zalepí díru v podprůměrném rozpočtu. Byť má Jílek díky úspěšné minulosti s vedením ACS slušné vztahy, těžko už někde v kariéře najde takový prostor, čas a důvěru, jakou mu dopřávají na Andrově stadionu.
Inteligentní kouč o ne/koncepci ví, i proto se v něm momentálně míchají všelijaké pocity. Stejně tak je Jílkovi jasné, že šéfování kabině na prestižní adrese není žádný med. Na Letné už by to nebylo jen o drilu a nácviku herních šablon podle vlastních představ, ale o psychologii. Ambiciózní management a netrpěliví fanoušci požadují na lavičce personu s charismatem a zkušenostmi. Právě v tom vidím minus.
VJ v lize vedl jen Olomouc, kde se mu díky rodině a již zmíněné podpoře bossů dařilo. Dokázal by si však na svou stranu získat Bořka Dočkala, Guélora Kangu či supertalentované mladíky? To je otázka za pět bludišťáků. Mimochodem, nadaní junioři jsou v Sigmě taky, vždyť ročník 1999 jí závidí celá republika. Od Jílka však příliš čuchnout nedostal.
Pokud se rodákovi z východních Čech povede jediný otazník smáznout, není co řešit. Sparta by získala vzdělaného člověka s vizí, který ví, jak chce dělat dobrý fotbal. Pokud ne, zvítězí sorta lidí s názory o „arogantním ubrečenci“ v čele s opavským Pavlem Zavadilem.
Ale za pokus to stojí.
