Michal Kvasnica
7. prosince 2022 • 16:55

Famózní Katar(ze): nepopulární názor o možná nejlepším MS v historii

Vstoupit do diskuse
11
Video se připravuje ...
TOP VIDEA
Olayinka se vyfotil v dresu Zvezdy a namíchl bosse: Bylo ve hře vyřazení z kádru Slavie?
SESTŘIH: Kladno - Kometa Brno 0:3. Marná snaha Rytířů, Furch udržel nulu
VŠECHNA VIDEA ZDE

KOMENTÁŘ MICHALA KVASNICI | Určitě jste zaregistrovali, že o dění v Kataru přímo v dějišti šampionátu už pro tištěný deník Sport a web iSport.cz referuje kolega Jiří Fejgl. Po dvou týdnech došlo v Perském zálivu k redakčnímu střídání a po dalších pár dnech adaptace na o třicet stupňů menší teplotu tak konečně mohu hodnotit, bilancovat, sumírovat. Únava opadla, dostavily se emoce. Veskrze jen pozitivní.



Berme s rezervou naočkovaného a pomateného předsedu FIFA Gianniho Infantina. Objektivní účastníci ze všech koutů světa se nicméně do jednoho shodují: Lepší turnaj nebyl a nebude. Není to obecně příliš populární názor, protože ze šejků nelze smýt šmouhy z mrtvých dělníků na stavbách, koupeného pořadatelství a potlačování lidských práv, ale je to vhled a osobní zkušenost lidí přímo z místa.

Včetně mě. Za patnáct dní jsem navštívil dvacet zápasů, viděl šestadvacet týmů z dvaatřiceti (z pěti kontinentů), seděl na všech osmi stadionech, koukal na tréninky Brazílie či Argentiny, nachodil sto osmdesát kilometrů, procestoval Dauhá křížem krážem, navazoval kontakt s fanoušky i žurnalisty z celé planety, potkával se v tiskových střediscích s Bastianem Schweinsteigerem nebo Diegem Forlánem, dvakrát se dostal na pláž, nasbíral neuvěřitelné množství zážitků.

A nezažil jediný problém.

Přitom všichni jsme měli obavy. Z toho, jak malá země dokáže mundial zorganizovat, jak se milion návštěvníků vleze do stísněného prostoru ohraničeného pouští, kde budou turisté bydlet, jestli se zaplní kapacity, jak se pivaři spokojí s nealkem (přestože už je to na stadionech běžná věc), zda nepřijde nějaké faux pas či střet kvůli velkým kulturním rozdílům, nedej bože covidová pandemie...

Michal Kvasnica líčí zážitky ze dvou týdnů v Kataru
Michal Kvasnica líčí zážitky ze dvou týdnů v Kataru

Teď říkám, že obavy – a přiznávám, že i předsudky – byly zbytečné.

Před mistrovstvím jsem mluvil s Petrem Chalupeckým, českým velvyslancem, jenž v Kataru nedávno zařídil úřad. Šéf ambasády uklidňoval veřejnost, opakoval, že je země na prestižní akci připravená, protože všichni vědí, kde je jejich místo. Že budou místní tolerantní a respektující.

Ale víte, jak to je. Přece jen máte v hlavě, že diplomat, chce-li tam úspěšně fungovat i nadále, asi nebude příliš kritizovat, vyostřovat situaci a zbytečně si kazit vztahy přehnanou mírou upřímnosti. Zvlášť v době energetické krize a jejich zásobě plynu, který se bude hodit.

Zpětně musím uznat, že Petr Chalupecký se ani trochu nemýlil, nenafukoval, nepřibarvoval. Co predikoval, se do puntíku potvrdilo, byť i jeho musí příjemně překvapovat, jak všechno plyne bez potíží. Strojově, leč nenásilně. Díky neskutečné logistice, dokonalé infrastruktuře a nepodcenění nejmenších detailů.

Metro se třemi linkami hrne sedm set tisíc lidí denně vlaky jezdícími co dvě minuty, dvacet tisíc dobrovolníků pomáhá se vším možným, sedm tisíc nových autobusů nonstop jezdí na čtyřproudových silnicích a dálnicích, dvanáct tisíc novinářů má ideální podmínky k práci, ochotní jsou taxikáři i „uberáci“. Zkrátka nikdo nikomu nehází klacky pod nohy.

Katar zvládl obrátit negativní atmosféru ohledně zimního termínu a konání šampionátu na tak malé ploše ve svou obrovskou výhodu. Minimálně nápad uspořádat fotbalový svátek na pár kilometrech čtverečných se podle mého názoru ve finále ukázal jako TOP model. Chce se mi říct model budoucnosti, ale nejsem si jistý, zda se něco podobného vůbec někdy ještě povede zopakovat.

Příznivci se potkávají na jednom místě – a přitom se absolutně necítí nekomfortně či stísněně. Nejen ve fanzóně rozjíždějí nefalšovaný karneval. Reportéři a šťastlivci se vstupenkami zase překonávají rekordy v počtu navštívených utkání na úchvatných stadionech. Každý den můžete sledovat nejen zápasy, ale i tréninky všech mančaftů. Nevadí-li vám dostávat se do postele kvůli dvouhodinovému časovému posunu kolem třetí ranní a pak vstávat třeba v osm, stihnete toho opravdu spoustu. Benefit k nezaplacení. Zvlášť při představě příštího turnaje, jenž se bude v roce 2026 konat v USA, Kanadě a Mexiku. Nádherné destinace, avšak obří vzdálenosti.

Nikomu už se nepoštěstí mrknout například ráno na trénink Lionela Messiho, kolem oběda v press centru dorazit na portugalskou tiskovku, odpoledne jet na duel Francouzů a večer si užít „kanárky“. Byl jsem na čtyřech EURO a myslel si, že premiérový mundial bude podobný. Nebyl. Ani trochu. Je to svatý grál s nepopsatelnou magií té nejkrásnější hry na světě.

Evropský fotbal je nám pochopitelně bližší. Uprostřed týdne sledujeme Ligu mistrů, znělky pohárových soutěží slyšíme i díky českým zástupcům zaplaťpánbůh docela často, máme přehled, známe hráče, občas si uděláme radost a jedeme se podívat na hvězdy do kvalitních zahraničních lig.

Ale World Cup ozvláštňuje jihoamerická vášeň, africké bubny, argentinský odkaz Diega Maradony, arabský temperament, australská pohoda, asijská energie, brazilský strach o Pelého, odcházející legendy, nástup nových...

Nic není víc. Platí to i teď, katarská katarze se povedla na sto procent.

Vstoupit do diskuse
11
Články odjinud


Články odjinud