Na hokejové šampionáty jezdím od roku 2000, což nepíšu proto, abych se vychloubal. Není důvod. To zmiňuju z toho důvodu, že jsem dosud nikde nezažil tak chladný a šedivý rozjezd turnaje jako tady ve Stockholmu. Neřeším nulovou propagaci ve městě, zajímá mě, co nabízí okolí arény Globen a hlavně její útroby. A tady je to pro mě jedno velké zklamání.
Fanouškovská vesnice v podstatě žádná, dvě stě metrů od majestátní kopule netušíte, že se tu nějaké mistrovství vůbec koná. Jdete na hokej Česka s Dánskem a přestože proti vám stojí celkem zdatný severský soupeř, z rudých sedaček najde majitele jen každá desátá.
Čároví rozhodčí jsou slyšet skoro až u stropu Globenu, kde sedí novináři. Na stejných místech dokonce slyšíte, jak na sebe pokřikují čeští hokejisté...
Večer se koná zdánlivý šlágr, hvězdný domácí výběr s hromadou hráčů z NHL vstupuje do akce. Vyprodáno? Kdepak, ani náhodou. Zatím mi přijde, že Seveřané organizují turnaj z povinnosti, nadšení veškeré žádné.
On už o tom mluvil i Petr Tenkrát, jen co udělal první krok na stockholmské půdě. Popisoval, jak mu je líto, že Češi nehrají v helsinské skupině. Tam to bude mít úplně jinou atmosféru, odhadl naprosto přesně.
Ale co, jsme tu s kolegy teprve druhý den, netřeba stahovat kalhoty tak brzo. A i kdyby se nic nezměnilo, aspoň je tu o to větší motivace prorvat se do Finska. To by znamenalo jediné: účast v bitvách o finále.
Témata:
Švédsko, reprezentace, fanoušci, blog, mistrovství světa, Miroslav Horák, ms 2012, sport, hokej, Sport na Heureka.cz
Související články
