Pro něj osobně je to ťafka, skoro rána na solar. Ondřej Pavelec asi počítal se vším možným, jen ne s tím, že se na olympiádu bude dívat společně s diváky. Byť jde jen o první zápas a na další duel s Lotyši má jistotu nominace, středeční duel se Švédy bude pozorovat z hlediště. Špatně to kouše. Při odpoledním rozhovoru s novináři se držel, bylo však znát, že musí volit jiná slova, než která se mu honí hlavou.
Zkrátka není spokojený. Do Soči přiletěl ve slibné formě, ve Winnipegu se po nástupu nového kouče dostal do velmi solidní pohody a tu chtěl prodávat i tady. Od samého začátku.
A teď je vše jinak. Údiv pro něj to větší, že si nárok na pozici prvního gólmana činí třeba jen z toho důvodu, že jako jediný z tria českých brankářů chytá NHL. O formě Kováře a Saláka z ruské soutěže dobře ví, ale… Nejspíš každý hráč pravidelně bojující v nejlepší světové lize by vám řekl, že KHL se zámořím srovnávat prostě nelze.
Co je však nejpodstatnější, všichni brankáři o svých úlohách vědí. To je základ. Jestliže jsme v dnešním deníku Sport popisovali, jak je důležité, aby role omaskovaných mužů byly pro začátek včas rozděleny, pak toto bylo dodrženo.
Kouč Hadamczik má zkrátka plán, kterému věří a scénář dodržuje. Je snad pouze otázkou, zda bylo rozumné a citlivé Pavelce přeposlat rovnou na tribunu. I kdyby se proti Švédům nejspíš nedostal do akce, pořád by se cítil jako součást týmu, takhle se vnímá jako odstrčený a neví moc dobře, proč. Což i na některé ostatní hráče nemusí působit dobře.
Ale! Zásadní nyní bude, aby Pavelcova rozladěnost ustoupila. Aby zatnul zuby a vydržel do pátku. Pořád má přeci velké šance stát se týmovou jedničkou. Základní skupina je pořád jen základní skupina. Nic víc. Svoje řemeslo Pavelec ovládá skvěle, není důvod zatrpknout v době, kdy se turnaj ani nerozběhnul.
Sportovci s oblibou říkají, že nejdůležitější je vždycky tým, že přijmou jakoukoli roli a že individuální pocity a dojmy musí jít stranou. Tohle je přesně ten případ, kdy to Ondřej Pavelec může nebo spíš musí prokázat.
