Je to průšvih. Série mezi Spartou a Vítkovicemi se do historie extraligového play off zapíše jako ovlivněná. Poničená chybami sudích, kteří ve třetím utkání hutně poškodili ostravský výběr mylnými výroky, bohužel pro hokej, v zásadních okamžicích hry.
Být vše posouzené správně, domácí vedli deset minut před koncem 2:1, hráli přesilovku po faulu na Svačinu namísto Tonova srovnání na 2:2. Navrch by pět minut před koncem třetí části dostali k dispozici pětiminutovou výhodu po Piskáčkově ataku na Szturce, v reálu ohodnoceném „dvojkou“. Zkrátím-li to, Vítkovičtí by dnes (v úterý) necestovali do Prahy s mankem 1:3 na zápasy.
Újma je to značná, bez možnosti adekvátní satisfakce. Násilně odebrané vedení nevynahradí žádná dodatečná omluva ani finanční postihy arbitrům. Mimochodem, výše srážky bývá vzhledem k tomu, co všechno je ve hře, spíše úsměvná. Problém zůstává.
Opravdu kvalitních rozhodčích je v tuzemsku poskrovnu. Bohužel i ti nejlepší jako Šindler, Jeřábek či Minář plodí minely častěji, než byste na základě jejich mezinárodního renomé očekávali.
Venku na mezinárodních akcích si obvykle vedou výtečně, doma tu samou suverenitu v jejich projevu často postrádáte. Částečně je to způsobené tím, že se zdejšími hokejisty mají složitější pořízení, čeští hráči víc brblají než kde jinde. Ale jen v tom to není.
Proto je bezpodmínečně nutné, aby svět pruhovaných revizorů ústředí svazu začalo důsledně řešit. Protože už teď je pozdě. Jakost rozhodčích neroste, spíš uvadá, diskutabilních verdiktů jsou mraky, déšť pomýlení neustává, nejednotný metr dráždí.
Je otázkou, nakolik funguje výchova arbitrů, počínaje náborovou politikou. Asi nic jiného než zajímavé finanční podmínky nové talenty s píšťalkou nepřiláká. Těm extraligovým ať se klidně zvýší odměny na 10 tisíc za duel a přibudou spravedlivé prémie za prokazatelně dobrou práci.
Stejně tak ovšem musí vzrůst nároky na jejich výkony, v případě špatného rozhodování ať následuje řádný flastr. Směšné pokuty ve stovkách korun uráží a náhled na černobílé policajty jen zhoršují.
Nadávat na rozhodčí je nejsnazší cesta, zavánějící alibismem ze strany hokejistů, trenérů či manažerů klubu. Na druhou stranu, spokojit se s obvyklým „halasným“ vysvětlením, že počet chybných verdiktů nevybočuje z normálu, napjaté vztahy nezchladí. Právě naopak.
Témata:
rozhodčí, blog, sudí, chyby, Miroslav Horák, sport, sparta, Vítkovice, hokej, Hokej na Heureka.cz
