Pardubický SynOt aneb pravý čas na změnu. Říha probudí mátohy
Krok, který se čekal, jen se přesně nevědělo, kdy se uskuteční. Teď? Těsně před play off? Anebo až po sezoně? Plán přivést k nestabilnímu týmu uznávaného kouče Miloše Říhu musel v hlavách klubových bossů šrotovat delší čas.
Na východě Čech věděli, že si nemohou dovolit pláchnout oblíbeného stratéga ke konkurenci. Kolem ošlehaného a mazaného trenéra krouží zájemci hnedle, jak někde angažmá ukončí. Proto vedení sáhlo k odvolání Zdeňka Venery a já tvrdím, že v ideální čas. Tohle řešení má fakt koule.
Nic proti odvolanému kouči, u týmu odvedl rok a půl kvalitní šichty, a kdyby po ruce nebyl Říha senior, nejspíš by u týmu zůstal. Takhle doplatil nejen na dvě poslední nadmíru mizerná vystoupení svých svěřenců, ale rovněž na lákavé chutě nadřízených.
Nota bene v situaci, kdy u mužstva pracuje Říhův syn a kdy bylo prakticky jasné, že po sezoně se Venera z Pardubic stejně vydá zase o dům dál.
Pro perníkový klub je Říha osudovým mužem. S jeho přítomností u mužstva jsou spojené skvělé časy Záměrně nezmiňuju zlaté, neboť i přes dlouhodobě vynikající hru, kterou trenér hráčům vštěpil a naučil, se mužstvo nikdy nedopracovalo až k vrcholu. Spokojit se muselo s vynikající základní částí, atraktivním projevem, který do arény přilákal davy lidí, nastartoval horečku, ovšem o to větší bývalo obvykle zklamání v play off. Nejdále to Říhova družina dotáhla do dvou finále extraligy.
Tenhle cíl nastupující náčelník nyní asi těžko dostane, každopádně pod jeho taktovkou má mužstvo o poznání větší šanci dojít dál než za předchozího vedení.
S Říhou seniorem do pardubické kabiny přichází uragán energie, která občas schlíplé a demotivované hráče nabudí. Miloš Říha nemá rád, říká-li se o něm, že je především výtečný motivátor a léčitel churavých týmů. Ale přesně tyhle úkoly nyní přebírá.
