Pardubice vyklidily pozice. Jak to bude v Hockeytownu dál?
Čtvrtfinále play off není pro Pardubice umístěním, které by si měly ve své kronice zapsat tučným písmem. V podstatě dokumentuje trvalý ústup z pracně vydobytých pozic. Po titulu z roku 2012 následoval konec v předkole, rok poté čtvrtfinále a letos stejné maximum. Po éře medailového šéfa Zbyňka Kusého přicházejí do českého Hockeytownu méně úrodné časy a je otázkou, co bude následovat v sezonách příštích.
Někde se musí začít, a pokud to na východě Čech myslí vážně s obrodou a opětovným nástupem k výšinám, měli by začít u trenéra.
Někteří pozorovatelé nejspíš v práci Miloše Říhy nevidí očekávaný progres. Čekali víc. Ti, kteří považují Říhu za kouzelníka. Tím sice není, ale poctivá práce za ním vidět je. S hráčským materiálem v lepším případě lehce nadprůměrným (na extraligové poměry) dokázal vzdorovat našlapanému Litvínovu, který sestavil nejhodnotnější celek minimálně za poslední dekádu.
Je třeba vzít v úvahu, že Říha přišel mužstvo probouzet. Neměl ho k dispozici od letní přípravy, tvrdě řečeno mančaft zdědil. A to se musí brát v potaz.
Možná z něj nevyšrouboval maximum, ale vytáhl z něj charakter. Sami litvínovští trenéři uznávali, že Pardubice jejich celku dělaly obrovské potíže a v posledních dvou utkáních byly lepší. Za to si sice nic nekoupíte, ale aspoň získáte dobrý pocit. A to není zase tak málo.
A jelikož si reprezentaci na další rok vyřídil Vladimír Růžička, Pardubice mají dobrou šanci se s Říhou domluvit. Pokud samozřejmě chtějí. Plán B by mě však samotného zajímal…
To by byl kouč, další věc je kádr. A to je poměrně ožehavé téma. Neboť za poslední dobu v klubu sčítají spíš těžké ztráty, než kvalitní nákupy. Jen co se v týmu osvědčí a vyhrají hráči jako Rákos, Kousal, Buchtele či Nosek, mizí pryč. Ve chvíli, kdy fanoušek s radostí vyjekne: Konečně zase velký hráč naší Tesly!, přichází vystřízlivění a odchod hvězdičky za lepším, za lákavějším.
Pokud chce klub prorazit výš, musí těmto odchodům zamezit. Samozřejmě, bude to stát větší peníze, ale vedení si musí položit jasnou otázku, jak to s klubem zamýšlí dál.
Chceme se vrátit mezi elitu? Pak nás to bude něco stát. Anebo nám stačí průměrné postavení v tabulce a rozmrzelí fanoušci k tomu?
Rovnou na případu reprezentanta Lukáše Radila se ukáže, k jaké variantě Pardubice inklinují. Na jeho podpis u nové smlouvy čekají v klubu nebezpečně dlouho, sám hráč otálí, dumá nad zahraničím. Svoji cenu má. Pokud nejsou útočníkovy požadavky přemrštěné, měli by šéfové týmu ukázat svůj um.
V opačném případě říci, nakolik se Radil cenil. Jinak je čeká u příznivců hněv.
