Éra velkého šéfa Růžičky se drolí, ale nemusela by, kdyby…
Z megalomanského projektu desetiletého kontraktu se vyklubal jen čtyřletý, Vladimír Růžička ani ne v polovině dohodnutých prací opouští Chomutov. Vazby s Piráty nepřetrhává tak dramaticky jako ty se Slavií před čtyřmi roky, ale ani na severočeské adrese na láskyplné loučení nedošlo. Jsou to jednoduché počty. Došly peníze, závratně upadly ambice, tady není pro Růžičku místo. Jaká budoucnost kouče dvojnásobných mistrů světa čeká? A jak moc se musí změnit, aby příští roky v rachotě byly zase blyštivé jako kdysi?
„To jsou pořád nějaké spekulace, sám se divím, kde už jsem všude měl být…“
S údivem Vladimír Růžička v posledních dnech a týdnech glosoval zvěsti ze zákulisí, jež ho postupně posílaly do Komety, do Kladna či Litvínova, dokonce i do Pardubic. Věřím, nejednou to byly poměrně reálné úvahy, neboť se k trenérovu odchodu z Chomutova dlouho schylovalo, ale k finálním jednáním nakonec nedošlo a v oblasti zvažování to podle mého také skončilo.
Jméno Vladimír Růžička na trhu hokejové práce samozřejmě dál píše, ale asi všichni cítíme, že už nejde o tak žhavé trenérské zboží jako kdysi. Poslední extraligový ročník tento výstup potvrdil či podpořil. Sestup z extraligy je zkrátka sestup, pod nímž jsou podepsáni hráči, ovšem i realizační tým s hlavním koučem v čele.
Jistě, v Chomutově se vyskytly dlouhodobé problémy s finančním plněním smluv, dnes již bývalí majitelé Pirátů rezignovali na své povinnosti a i to mělo za následek pád střemhlav dolů. Aféra s otravou zkaženým tatarákem už byla jen finálním dílkem do mozaiky bizarní sezony.
Pravdou je, že Růžička na severu odvedl práci, za níž se nemusí stydět, předloňské semifinále play off byl velmi záslužný počin. Faktem je však i to, že Růžičkova reputace po letošním sesunu do Chance ligy poklesla, v lepším případě stagnuje. Kádr neměl zase tak špatný, co by za něj třeba v Karlových Varech i jinde dali. O co byl horší než kupříkladu olomoucký?
Zlatý kouč je tedy volný. A co dál? Národní mužstvo je na 99 procent uzavřené téma, po angažmá Miloše Říhy podle všeho dojde na Filipa Pešána a jeho koně. Svazový zájem o šéfa posledních dvou triumfujících týmů (2005, 2010) je po Palaščákově aféře prakticky nulový.
V poslední době se mluví o Slovanu Bratislava, který příští sezonu určitě rozehraje. Jenže pořád není známé, zda to bude v KHL, anebo ve slovenské lize. Scénáře jsou všelijaké a snad každý den jiné… Kontinentální liga je pro Růžičku dobré východisko, ale slovenská liga? Nesmysl.
Dobrá, tak jaké jsou tedy další možnosti? Pokud nějaká interesantní, jež by měla punc logiky, nabízí se snad jedině Strakova akademie v Plzni, s jejímž šéfem má Růžička dlouholeté vazby. Pokud by ovšem k holportu mělo dojít, určitě ne hned, v klubu si pěstují Ladislava Čiháka.
Je to možná pro někoho k nevíře, ale pětapadesátiletý kouč nemá až tolik na výběr. Důvod aktuální situace hledejte i v odmítnutých atraktivních nabídkách Petrohradu zhruba před devíti roky či Omsku o něco později. Využít těchto lákavých možností, byl by nyní naganský kapitán profesně jinde, dnes mohl koučovat klidně ve švýcarské elitní lize.
Například Růžičkův někdejší svěřenec ze Slavie a nedávno ještě aktuální podřízený z Chomutova Radek Duda tvrdí, že VR potřebuje změnit styl práce. Už nemůže všechno hrnout na svých bedrech, musí se obklopit mladšími energickými spolupracovníky, jimž předá nemalou část svých tradičních kompetencí.
Nikdo nepochybuje o tom, že Vladimír Růžička hokeji pořád skvěle rozumí, výborně ho cítí a čte. To všechno sedí.
Ale pravdou je i to, že hokej jde expresním tempem dopředu, podívejte kupříkladu na Kometu či na Liberec, jaké továrny vytvořili. Třeba pod Ještědem si najali řadu odborníků specializovaných na jednotlivosti, kteří pod dohledem vrchního stratéga Filipa Pešána vytvořili fungující celek.
Totožná či podobná musí být i Růžičkova nová cesta. Přizvat k sobě několik fachmanů s tím, že on bude tím náčelníkem, výkonným supervizorem celého teamworku. S takovou armádou se mu odpovídající džob bude shánět a posléze i realizovat mnohem lépe a snadněji.
Éra řízení velkého šéfa pomalu vyprchává, čím dříve to Růžička pochopí a nasadí změnu stylu, tím lépe pro hokej a hlavně pro něj.
