Trochu předběhnu čas a rozjedu malé fantazírování. Za rok se v Tampě pustí do rozboru neúspěšné sezony a experti jako hlavní příčinu najdou v absenci Ondřeje Paláta. V bojovníkovi, jemuž po letošním finále Stanley Cupu skončí u Lightning kontrakt a nedohodne se na novém, neboť jeho tržní cena se nevměstná pod platový strop hvězdami našlapaného týmu. A tak v jednatřiceti letech poprvé zkusí něco jiného než práci u břehu Atlantického oceánu.
Frýdecko-místecký rodák se ocitá na vrcholu kariéry, ovšem prozatímním. Dřív jste si mohli říci, že v našlapané Tampě dobře zapadá do tamního soukolí, své si rozhodně odehraje. Dnes je jednou z nejdůležitějších figur družiny opěvovaného kouče Jona Coopera. Vždyť nebýt jeho hvězdných momentů v klíčových fázích posledních tří utkání série, Rangers sahali po postupovém mečbolu. Takhle ho ve svých rukách svírá Tampa. A to celkem pevně. Protože má Paláta.
Až se vkrádá na mysl otázka, zda by při pokračujících výkonech v báječně rozehraném play off nebyl uznávaný poctivec horkým kandidátem na zisk Conn Smythe Trophy pro nejužitečnějšího hráče vyřazovacích bojů. A proč ne? Nebo myslíte, že jde o naprostou sci-fi?
Jasně, pohled do historie držitelů ukrutně prestižního ocenění ukazuje, že MVP se stávají samé ikony, do tak vysokých pater velmi zřídka vstoupí někdo mimo suitu prvotřídních superstars, kam Ondřej Palát při vší úctě zatím nepatří. Ale co není, může být.
Protože právě tenhle stále celkem nenápadný dříč splňuje veškeré nároky na hráče, bez nějž se žádný tým na světě neobejde. Palát je plejer, jenž nevyhrává bodování, ale vyhrává vám poháry. Ve stručnosti řečeno.
Pokud se vydáváte do hokejové války, chcete ho mít po svém boku. Hodí se k němu přezdívka Tichý zabiják nebo lehce omšelá Univerzální voják. Umí všechno na výtečné úrovni. Hrabe dozadu, rozdává hity, zdatně kombinuje, střílí góly. Perfektní nahoře i dole. V kabině oblíbený.
Zkrátka, borec pro všechny úkoly a nejnáročnější mise. Přesně takové hráče kouči milují. Nemají manýry hvězd, nebývají náladoví, nikdo kolem nich nemusí potichu našlapovat, pokud zrovna nemají svůj den. Neremcají, trpělivě plní zadání s vírou, že trenér jejich pokoru k práci a potřebám týmu jednou náležitě ocení. Taková byla cesta Ondřeje Paláta od bezejmenného bojovníka, protloukajícího se farmou až k současnému piedestalu modrobílých Blesků. Cesta minely draftu 2011, kdy se na tehdy dvacetiletého mládence dostalo v sedmém kole s pořadovým číslem 208.
Už dávno může s úsměvem vzpomínat na tehdejší přehlížení zámořských odborníků. Bank rozbil už v minulých dvou sezonách triumfem ve Stanley Cupu. Slušel by mu i vítězný hattrick, v éře platových stropů unikátní počin.
A pak by mohl začít trochu myslet i na sebe, probírat se hromadou nabídek odjinud, které mu k stávající mzdě 5,3 milionu dolarů ročně přihodí nějaký ten milion navíc. Plným právem. Palát je jedna velká inspirace. Nejen pro české publikum, ale i pro zámořské.
Témata:
blog, komentář, play off, stanley cup, sport, hokej, Ondřej Palát, Tampa Bay Lightning, nhl, Hokej na Heureka.cz
Související články
